Děti chtějí být hodné.
Ve skutečnosti malé děti dospělé nechtějí zlobit, taková představa je zcela nesmyslná. Pouze zkoumají svůj životní prostor, své okolí, svět vůbec a pokoušejí se najít a zaujmout v něm své místo. Téměř každý den se dítě dopouští různých chyb a také dělá nepořádek, což je v procesu zkoumání a učení se pobytu na světě naprosto přirozené. Mnoha rodičům to bohužel i přesto dráždí nervy a nedokážou projevy dětského poznávání světa přijmout v klidu a s pochopením.
Často je těžké rozhodnout, jak jednat třeba s tříletým „provinilcem“ v konkrétní situaci. Dovádění a objevování jsou pro malé děti zcela normální věc, a pokud se najde někdo tak krátkozraký, že dítě postaví ho kouta, jen těžko může očekávat jakousi jeho „přeměnu“. Dítě se v odloučeném koutě ve své osamělé nazlobenosti nenaučí ničemu, bude jenom frustrované, zmatené a plné uplakaného neklidu.
Uvádíme deset způsobů, jimiž můžete malým dětem pomoci přizpůsobovat se okolnímu světu a jeho pravidlům.
1. Zjistěte, jaký má dítě k nespokojenosti a neklidu důvod. Pozorujete-li u dítěte neklid, podrážděnost, nazlobenost, vlídně zjistěte důvod. Může být zcela banální – často je to hlad, žízeň nebo únava. Vyhovte mu, utište je a buďte k němu laskaví. Tento přístup nemá nic společného s rozmazlováním.
2. Vytvořte pro dítě přátelské a bezpečné okolí. Jestliže dítě lákají určité předměty, ačkoli opakovaně žádáte, aby se jich nedotýkalo – keramická váza, soška, nůž, zápalky – položte je na bezpečná místa. To je elementární pravidlo, které by u řady předmětů (zápalky, ostré nebo horké předměty…) mělo být automatické. Dítě je přirozeně zvídavé, důvodům zákazu rozumět nemůže a pokušení je veliké. Je to na vás.
3. Vytvořte a udržujte rutinu: dětem dělá opakování dobře. Předvídatelný den dětem pomáhá jednak vědět, co mají čekat, a jednak poznávat a zkoumat rodinná očekávání. Rutina jim pomáhá mít ve svém světě větší pocit samostatného rozhodování a kontroly. Je to velmi účinný a velmi cenný způsob učení. I pružnost v rutinním řádu, třeba nějaká výjimka, je užitečná. Je-li zvykem se ráno nejprve mýt a čistit si zuby, můžeme, pokud se v nějaký den dítěti do čištění zubů hned nechce, udělat výjimku a domluvit se na tom, že dnes se čistí zuby až už bude oblečené.
4. Pevná objetí. Často můžeme malé dítě zklidnit a odvést jeho pozornost od zdroje nějakého problému jemnými doteky, objetím. Tento projev pozornosti dítěti říká, že o ně máte starost a máte ho stále rádi.
5. Změny zařízení. Dětský pokoj může po čase působit nevlídně, obývák může být nudný. Pusťte se do přestavby nábytku, přemalování stěn, aranžujte nové květiny nebo závěsy. Dítě můžete přiměřeně jeho věku do této činnosti zapojit, děti společnou činnost milují, zvláště pokud jde o vytváření něčeho nového.
6. Čtěte dětem knihy a vyprávějte jim pohádky o kladných mezilidských vztazích, aby se učily vědět, čím jsou cenné a proč na nich tolik záleží. Rozvíjíte tak dětskou emocionalitu.
7. Nekřičte! Ať už pozorujete, že vaše dítě napadá jiné děcko, nebo hodlá shodit všechny knížky z police na zem, nikdy na ně nekřičte! Podívejte se mu do očí, upoutejte jeho pohled a nabídněte mu nějakou zajímavou činnost, abyste odvedli jeho pozornost od zamýšleného jednání. Mluvte klidně, tiše. Křičet na děti nebo je dokonce fyzicky trestat je pouze projevem nedostatku vaší trpělivosti a nedostatečné ochoty nad dítětem přemýšlet a krok za krokem ho provázet do složitého světa mezilidských vztahů. Navíc jsou váš křik a agrese dítěti vzorem chování.
8. Zvláštní čas. Určitě si každý den najděte půlhodinku na to, abyste si s maličkým potomkem pohráli. Je to velmi účinný způsob podpory a rozvoje silného vztahu s ním.
9. Předvádějte dítěti, jak dělat věci správně. Nezlobte se a nehubujte, když dítě hodí svůj výrobek z plastelíny na koberec. Vysvětlete mu klidně, že takhle se to dělat nesmí, protože doma chceme mít čisto. Zapojte ho do odstranění zbytků plastelíny z koberce. Na práce s formelou vyberte nějaký malý stolek s plastovou deskou nebo podložkou a lepte spolu s malým tvůrcem.
10. Podporujte dětskou zvídavost. Malé děti se často snaží nebo i docela rozmontují domácí přístroje a technické vybavení, protože chtějí vědět, co je uvnitř a jak to funguje. Občas přitom takovou věc rozbijí. Abyste tohle potěšení dítěti úplně nesebrali, věnujte mu nějaký starý aparát, který můžete postrádat a malý montér si s ním nemůže ublížit. Staré rádio, CD přehrávač, nebo mobil, ze kterého vyjmete baterii. Jeho zvídavost to bohatě uspokojí. Jednoduchými výrazy dítěti vyprávějte, jak věci fungují, k čemu jsou dobré, proč být při manipulaci s nimi opatrný a proč na ně dávat pozor.
Cestou těchto alternativních metod uklidnění dítěte navazujete s potomkem zcela zvláštní vztah. Vztah, který bude trvat po celý život. Děti, které mají jistotu lásky a trpělivého přístupu svých rodičů, vědí, co se od nich očekává a je pro ně daleko snazší se tomu přizpůsobit. Tím spíše, že chtějí láskyplným rodičům vyhovět, chtějí se jim zalíbit a touží po jejich pochvale. Láska a pochvala jsou tou nejlepší výchovnou metodou.