Existuje text zaměřený na zjištění úrovně dětské motivace. Jeho výsledky rodičům jasně ukazují, kdo má jaké zájmy a kdo jisté věci vlastně chce – zda dítě nebo dospělí.
Představte si že jste dítě přivedli do poradny. Psycholožka vás odvedla do hrací místnosti plné pomůcek a různých předmětů a poprosila, abyste 20 minut počkali, neboť musí vyřídit naléhavou záležitost. Bylo vám dovoleno dotýkat se všeho, čeho chcete a bavit se podle vlastního uvážení.
Jak byste se za takovýchto okolností chovali vy? Psycholožka odešla a nastal moment, kdy se v chování matky i dítěte mohou projevit čtyři strategie:
1. Matka řekne: «Posaď se na židli a na nic nesahej!» Dítě se posadí a 20 minut na nic nesahá.
2. Matka zvolá: «Podívej se, kolik je tu zajímavých věcí! – pojď, budeme si hrát!» A posléze začne dítěti nabízet jednotlivé předměty, jež jsou k dispozici.
3. Matka vytáhne z kabelky časopis a začte se do něho. Dítě pak chodí po místnosti a vybírá si různé věci a baví se.
4. Маtka svižně vstane ze židle, začne si se zájmem prohlížet veškeré pomůcky a hračky, velice ji to zaujalo; na dítě jako kdyby zapomněla. Poznáváte v některém z popsaných modelů chování v dané situaci sami sebe?
A jak je to vlastně s tou motivací?
1. Nejnižší míra motivace se projevuje u těch dětí, které poslušně seděly a ničeho se nedotýkaly.
2. Téměř stejně nízká úroveň motivace se projevila (a teď dávejte pozor!), v případech, kde matka nabízela dítěti nejrůznější předměty a oba se těmito předměty zabývali společně.
3. Dosti vysokou úroveň motivace konstatovali odborníci v případech, kdy se matka zabývala svými vlastními záležitostmi a nechala dítě sobě „na pospas“.
4. Nejvíce byly děti motivovány v případech, kdy se jejich matky o pomůcky a hračky umístěné v místnosti samy velice zajímaly.
Co tedy lze doporučit?
Dítěte si nevšímat a zabývat se sami sebou!
Vyrobila jsem ceduli, na které stálo napsáno velkými písmeny: Matko, nevšímej si dítěte a zabývej se svými záležitostmi! Na zdárný rozvoj svých dětí můžeme vynakládat neskutečně mnoho sil a je zcela možné, že dosáhneme úspěchů a před ostatními se budeme mít čím pochlubit. V takovémto případě ovšem zablokujeme něco velice důležitého, totiž přirozenou touhu dětí poznávat svět. Patří-li k naší povaze to, že bychom už v době, kdy jsou dítěti tři roky, chtěli za něho chodit do školy, pak se u dítěte zájem o školní docházku a o nové poznatky nemusí projevit.
Osobní příklad
Všechno, co můžeme v současné době dělat pro své děti užitečného, je ukázat jim zájem o život na osobním příkladu. Jestliže chceme, aby dítě četlo, musíme odložit důmyslné elektronické hračky a místo toho vzít do ruky knihu. Jestliže chceme v dítěti vzbudit zájem o sportovní činnost, nezbývá nám, než abychom sami vstali z gauče. Chceme-li dítě naučit zdvořilému chování, musíme se sami tak chovat. Pokud si přejeme, aby dítě mělo rádo umění, musíme je mít rádi i my sami. Zde je ovšem důležité nespojovat svůj pozitivní vztah k umění se snahou vzbudit obdobný vztah také u dítěte. Lásku v žádném případě nelze „naočkovat“, láskou je možno nakazit, dát k ní podnět.
V. Vinogradova / L.PetranovskayaI
19 přikázání Marie Montessori pro rodiče
Než budete křičet na své děti …