Pravidla „nejšerednější“ ženy na světě

Jednou našla Lizzie Velasquezová v poštovní schránce odkaz na kraťoučké video, které se jmenovalo „Nejšerednější žena na světě“. Video zaznamenalo více než 4 miliony shlédnutí a tisíce komentářů pod ním – z větší části hnusných. Na video byla Lizzie – pouhých 8 vteřin.

„Proboha, jak vůbec může žít s takovým ksichtem“, psali lidé. „Lizzie, zabij se“, radili jí. „Jak se na to mám vůbec koukat?“

Lizzie se narodila se vzácnou poruchou – její organismus není schopen zpracovávat tuky. Aby nezemřela, musí jíst každých 15 minut. Má 152 cm a váží 25 kilo. Na jedno oko je slepá. Její organismus je tak křehký, že jakákoli banální nemoc může být pro ni smrtelná.

Když se narodila, bylo jejím rodičům řečeno, že děvčátko nedokáže chodit a nikdy nebude mluvit. Je to zrůda, která v životě nemůže nic. „Radši se jí zřekněte!“, doporučovali rodičům. Ti však neposlechli. Vzali si Lizzie domů a vychovávali ji jako obyčejné dítě. Ve školce pochopila, že je jiná, než ostatní děti. Ale žádná tragédie to nebyla. Uměla se smát, vymýšlela skopičiny, zúčastnila se všech dětských aktivit a zábav. Zkuste si Lizzie představit jako vedoucího pohodáře, toho na vrcholku pyramidy, s úsměvem od ucha k uchu.

Skutečná krize propukla, když bylo Lizzie 18 let. Tehdy dostala to video. Říci, že se cítila mizerně, je málo. Připadala si ponížená, připadalo jí, že je zrůda. Poprvé v životě.

„Měla jsem tehdy volbu“, říká. „Žít šťastně nebo to vzdát a přiznat porážku. Vybrala jsem si to první. Není to snad rozumné? Každý chce být šťastný!“ Tehdy si slíbila 4 věci: dokončí školu, napíše knihu, stane se motivačním řečníkem a bude mít velkou rodinu. Dnes je Lizzie 24 let. Získala diplom, brzy jí vyjde třetí kniha, vystupuje na konferencích a seminářích. Rodinu zatím nemá. „Stejně jsem ještě moc mladá“, říká a usmívá se.



Lizzie je rozhodně ve všech směrech vzácný člověk. Tady jsou některé její myšlenky .

1. Lidem se někdy může přihodit něco opravdu hnusného.

A stane-li se něco špatného, hned se začínáme bičovat: co když je to moje vina? Něco jsem provedl, udělal jsem něco, co jsem neměl. Tohle je trest. Jenomže tak to vůbec není! Vůbec nemusíte dokazovat sobě ani lidem kolem sebe, že to vaše vina není, nemusíte se omlouvat! Prostě přijměte jako fakt, že někdy se stává něco zlého. Je to nespravedlivé? No jasně, že je! Ale nic s tím nenaděláte.

2. Vaše hodnota není vyjádřena v tom, co o vás říkají a jak o vás smýšlejí lidé kolem vás.

Když jsem tenkrát to video dostala“, vypráví Lizzie, „prošla jsem kromě ponížení a smutku také návalem velkého rozhořčení. Vždyť ti lidé, kteří to video natočili, i ti, kteří psali ty odporné a hnusácké komentáře pod ním, o mě vůbec nic nevěděli. Nevěděli, co jsem vlastně za člověka. Co umím. Co cítím. A já jsem dobrý člověk. Vím, že pro jiné lidi dokážu udělat hodně dobrého. Ale oni se na mě dívali jen z jediné stránky: přes můj zevnějšek. Všechno ostatní ignorovali.»

3. Nedovolte nikdy nikomu aby vás nějak nálepkoval. 

Ať o vás kdokoli říká cokoli, jen vy sami nejlépe víte, čeho jste schopni a kým skutečně jste. Nastavte si laťku vysoko a směřujte k ní. Psi štěkají, ale karavana jde dál.

4. Na agresi nemá smysl odpovídat agresí.

Když vás bijí, chce se vám odpovědět taky úderem. Ale když zlem odpovídáte na zlo, šíříte kolem sebe jenom negativní energii. To vám těžko přinese štěstí.

5. Vaše úspěchy jsou nejlepší odpovědí těm, kdo vás urážejí.

Nepřipusťte, aby vás urážky a zášť těch, kdo vás nenávidí, táhly ke dnu. Musejí vás postrkovat kupředu. Dokažte, že když vám někdo nevěří, mýlí se. Ať jsou to vaše úspěchy, co zahanbí ty, kteří se vám vysmívali.

6. Těžkosti a trápení jsou nezbytnými podmínkami k růstu.

Bez trápení bychom nikdy žádného vrcholu nebo vrcholů nedosáhli. Pomáhají nám učit se, pracovat na sobě a měnit se k lepšímu.

7. Milující rodina znamená velmi mnoho.

Rodiče, kteří věří ve své dítě, ať je jakékoli, dělají velikou věc. Formují jeho víru ve vlastní síly, schopnost vyrovnávat se s nezdary a jít dál.

8. Přeměňte nedostatky ve svou zbraň. 

Moje „zrůdnost“, moje nemoc mě dělají silnější. Pomáhají mi dosáhnout přesvědčivosti. Staly se vlastně mou vizitkou, mým poznávacím znamením. Lidé mě vidí – a věří mi. Člověk s takovou tváří, jakou mám já, ví, o čem mluví.

9. Musíte se setkat s vlastními démony. 

Když jsem uviděla to video, myslela jsem, že umřu. Nazvali mě nejšerednější ženou na světě. Několik dní jsem proplakala. Pak jsem si to video pustila znovu. A ještě jednou. A zas. Dívala jsem se na něj tak dlouho, až mě přestalo trápit. Viděla jsem ty komentáře a slyšela ten výsměch, ale už jsem byla dokonale klidná.

10. Vždycky si vyberte štěstí.

Bez rozmýšlení!

Dnes Lizzie pracuje na projektu, který má pomoci lidem, jimž se jiní posmívají. Jenom proto, že nejsou podobní ostatním.