Každá žena touží být milována, chce být ceněná a šťastná. Avšak bůhví proč zatímco jedny toho dosáhnou, jiné ustavičně tonou v problémech, každý se k nim chová bez respektu, stále více upadají do deprese a někdy i do různých závislostí. Jak se má žena chovat, když se jí nedostává toho, po čem nejvíc touží? Změnit svůj vztah k sobě samé, přijmout se a uvědomit si, že si zaslouží to nejlepší. Pojďme se podívat blíž na to, jak se vlastně taková žena s nízkým sebevědomím chová.
Někdy existují oblasti, kde si žena nepřipadá osamělá a nedoceněná. Jsou ženy jisté si samy sebou jako odbornice. Jejich profesionální sebevědomí je vysoké. To však neznamená, že jsou sebejisté jako ženy.
Ženské sebevědomí je vnitřní pocit vlastní hodnoty a přitažlivosti Žena s odpovídajícím sebevědomím se nebojí mužské pozornosti, cítí se hodna lásky a úcty. Krom toho na ženské sebevědomí silně působí různá přesvědčení týkající se lásky, zažité pravdy o vztazích, o mužích a ženách. Některé ženy se kupříkladu domnívají, že milovat znamená trpět a obětovat se. Může snad taková žena sama k sobě pociťovat úctu?
Pokud se domníváme, že jako žena nejsme nic moc, budeme se chovat způsobem, který tomuto názoru odpovídá.
1. Žena s nízkým sebevědomím neumí a nedokáže přijmout pomoc, dárek nebo prostě jen mužskou pozornost. Něco uvnitř jí nedovoluje uvěřit, že si zaslouží být milována jen tak. Proto je na rozpacích anebo očekává podraz, když jí někdo skládá poklony nebo se snaží s ní seznámit.
2. Nízké sebevědomí ženě ustavičně našeptává, že opravdu není ta nej, že musí vzít zavděk tím vztahem, který se jí nabízí. Co kdyby se o ni už nikdo jiný nezajímal? Jestliže tak smýšlí, bude se jí přesně toho dostávat, protože málokoho přitahuje žena bez sebevědomí, nejistá sama sebou. V důsledku toho žena sama sobě nepřiznává právo si muže vybírat a často se ocitá ve vztahu s někým, komu by bylo lépe se vyhnout.
3. Dalším typickým příznakem nízkého sebevědomí je neschopnost přímo a nahlas hovořit o svých přáních. A netýká se to jen pomoci nebo nějakých darů. Dokonce i když ji muž chce opravdu upřímně potěšit a ptá se, co by si přála, žena odpovídá v hádankách nebo se vyhýbá odpovědi. Partner z ní pokaždé musí její přání doslova páčit, což dříve nebo později znechutí a odradí každého „normálního mužského“. Zato však tento stav zcela vyhovuje někomu, komu jsou ženina přání lhostejná a nezajímá se o ně ani v nejmenším.
Žena s nízkým sebevědomím se bojí, že by muže odradila, myslí si, že milována bude pouze jestliže bude sama vycházet vstříc přání jiných, přizpůsobí se a nebude sama pro sebe nic chtít. Podvědomě věří, že lásku si musí zasloužit a kdyby si dovolila být sama sebou, zůstala by bez partnera. Ve vztahu takové smýšlení vede ženu k tomu, že je ochotna k jakýmkoli ústupkům, jen aby s ní muž zůstal, jen aby ji neopustil. To je nejjistější cesta k takovému partnerovi, který si jí nebude vážit, který ji neocení.
4. Z toho vyplývá další typický příznak nízkého ženského sebevědomí – ženy si neváží ti, kdo jsou jí nablízku.
Okolí odráží úroveň našeho sebevědomí. Jak si sami sebe považujete, tak se k vám budou ostatní chovat. Vybavte si své pocity z různých lidí – jsou takoví, ke kterým bychom si nedovolili ani tu nejmenší drzost, prostě bychom se neopovážili. A jsou jiní, u kterých máme bezmála co dělat, abychom je nenakopli. Čím je to způsobeno? Sebevědomím. Jestliže v někom vycítíme vnitřní důstojnost, jestliže se má rád a sám sebe si váží, nepřipustí, aby k němu někdo byl hrubý. Nebude udržovat vztah s nikým, kdo k němu nechová respekt a nic podobného prostě nepřipustí.
5. Naše sebevědomí vyjadřuje i způsob, kterým se chováme k jiným ženám. Ženy s nízkým sebevědomím se stále porovnávají s jinými a často kolem sebe vidí samé konkurentky. Jestliže jste si v hloubi duše jista, že takový soubor vlastností, jaké máte vy, nemá žádná jiná, nebudete soupeřit. Vy máte své přednosti a ty druhé zas jiné. Každá bude přitažlivá pro toho, kdo ocení právě její osobité kvality. Takže jste-li kupříkladu vysoká, budete přitahovat muže, jimž se vysoké ženy líbí. Toť vše.
Pokud však žena spatřuje v každé jiné ženě soupeřku, vypovídá to o tom, že v hlubi vlastní duše se nepokládá za jedinečnou, ze cennou, hodnou zájmu. Stále se porovnává s jinými a je jedno, jestli z tohoto porovnání vychází dobře nebo ne. Její vztah k sobě samé vždycky závisí jenom na tom, kdo se ocitl vedle ní.
Co jí brání zvýšit své sebevědomí?
Strach, že budu špatná, strach, že budu za egoistku, strach, že mě opustí. Cítíme, že pokud se budeme mít rády a vážit si samy sebe, může se to někomu nelíbit a může nás přestat mít rád. Nebudeme klamat samy sebe a tvrdit si, že to není pravda. Jistěže jsou i lidé, kterým by se to nelíbilo. Kdo vlastně bývá označován za egoistu? Člověk nevyhovující ostatním a prosazující se na jejich úkor. Jistě, ale také někdo, kdo kromě jiného má svou hlavu, někdo, koho nelze ovládat. To se některým lidem samozřejmě nemůže zamlouvat. Opravdu chcete, aby vám takoví lidé byli nablízku?
Mnohé ženy mají obavu, že budou-li vyžadovat úctu, budou-li se mít rády a budou se bránit neuctivému jednání, budou za špatné. Jeden známý psychotera- peut v této souvislosti prohlásil: «Hájením svých osobních hranic se nestáváte špatným. Stáváte se dospělým».
Kde začíná sebejistota?
Nepřítel ženského osudu
1 komentář
Zajímavý článek, jen mi tu chybí rada, jakým způsobem docílit ke zvýšení sebevědomí …