Těžko se to popisuje. Prostě se mi hrozně dlouho zdálo, že mi chybí nějaká důležitá součást mě samé. Probouzela jsem se sklíčená po dalším ze snů, v nichž jsem tě potkávala. Ležela jsem a přemýšlela o všem, co jsem udělala špatně.
Svetr, který jsi mi dal, ležel nedotčený ve skříni a já jsem neměla v úmyslu ho vyhodit. Na tvou oblíbenou knihu padal na poličce prach. Naše fotka na ledničce začínala léty blednout, stejně tak jako my.
Místo, které kdysi bylo naše, vidělo od té doby pár jiných mužů. Vždycky jsem však chtěla, aby si nesedali tam, kde jsi tenkrát poprvé seděl ty.
Jsou dokonce potraviny, které mám spojené s tebou, protože to tys mě přiměl, abych je ochutnala.
Taky existovalo pivo, které jsem ve svých fantaziích s tebou popíjela, protože bylo tvé oblíbené.
V řeči už nikdo tvé jméno nepřipomínal. Lidé se na tebe přestali vyptávat. Všichni, kromě mě.
O každých narozeninách jsem přemýšlela, jestli ti nemám zavolat, ale bála jsem se toho, co bych se mohla dozvědět. Bála jsem se zjistit, že jsi po mě rozhodně nijak netesknil.
Na sociálních sítích jsme nebyli, zato jsme stále přetrvávali v mojí paměti. Když jsem na tebe pomyslela, cítila jsem prázdnotu.
Protože sis při svém odchodu s sebou odnesl část mě samé.
Nemohl jsi vědět, že se každou neděli modlím, aby ses vrátil.
«Je-li někdo v tvém srdci, nikdy neodejde úplně. Může se vrátit třeba v tu nejnevhodnější dobu».
Uplynulo pět let. Pět let, a já ještě pořád, když se dívám na svůj odraz, vidím tebe. Vidím ty svoje stránky, které jsi stvořil svojí láskou, to, čemu jsi mě naučil, co jsi pro mě znamenal. Díky tobě jsem se stala jinou.
Můj život šel dál.
A pak se to stalo. Na monitoru telefonu svítilo tvoje jméno, tak, jak jsem si to vždycky přála. Bylo ve mně nadšení, strach i nevíra.
Vrátil ses. Malý rozhovor přešel v plány. Na schůzku s tebou jsem se u zrcadla chystala tři hodiny. V hlavě mi vyskakoval milion otázek, i když odpovědi vlastně nebyly důležité. Jediné, co mělo význam, bylo to, že ses vrátil. Že jsme se vrátili.
Bylo jedno, co říkají jiní. Hlavní bylo, že jsi tady.
Když jsem tě uviděla, znovu jsem cítila, že se vrátila část mě samé. Moje srdce teď bylo celé.
To tys mě naučil, že opravdová láska časem nepomíjí. Má dost síly, aby překonala čas, okolnosti i rozchody. Poskytl jsi mi něco, v co se dá věřit. A já jsem se nevzdávala. Nepřestala jsem věřit, že svou cestu zpátky ke mně najdeš.
Dívám se na tebe. Lidé mi říkají, že vypadám šťastně. Je to pravda. Když jsi se mnou, jsem nejšťastnější na světě.
lil teryan
Moje srdce se vrátilo domů…
Od sympatie až ke službě. 7 etap života v manželství.
5 komentáře
Totalni nesmysl .Vracet se jeste nikdy nikomu dobrotu neudelalo.
Docela smutné, že za 5 let nemit svůj život, ale čekat jestli se začnu někomu zase hodit 😂 sebevědomí lvl. 1000 asi
když už jednou se hrníček nalomý nikdy nemá cenu se vracet a už vůbec ne když ze zlomí nikdy to nedělá dobrotu a nic se nezmění tak že za mě kecy
Já Vám fandím,dovedu si představit jak se teď cítíte, užívejte každou vteřinu jeden druhého 💖.
A co pořekadlo že , Do stejné řeky dvakrát nevstoupíš? ‚ no někdo se do té řeky hold chodí potápět..