Vychovávat děvče znamená velkou zodpovědnost
Začnu s obecnou myšlenkou, že vychovávat chlapce je snazší. A je tomu tak z mnoha důvodů. Chlapci se rodí jako «prázdní» a je třeba je mnohému naučit a mnohé do nich vložit (zde máme na mysli například pojem hodnot nebo mezilidské vztahy). Pokud někde pochybíme, není to příliš závažný nedostatek; pokud chlapec ještě nevyrostl, může se u něho leccos změnit k lepšímu. Poněkud složitější situace je tehdy, když v rodině, kde vyrůstá chlapec, chybí mužská autorita. Avšak pokud v takové rodině muž je a je to dobrý člověk, bývá vyhráno.
U děvčat je situace poněkud složitější. Rodí se totiž jakoby už «plné» nejrůznějších vlastností souvisejících se životem. Je to například určitý žebříček hodnot, zásady, mají v sobě zakódovanou např. potřebu o někoho pečovat i potřebu lásky. Zde je úkol rodičů poněkud jiný — to pozitivní, co si děvče přineslo na svět, prostě «nezničit». Každý jistě dá za pravdu v tom směru, že odpovědnost je to velká. A chyby se zde rozhodně nevyplácejí. Navíc z nich můžeme získat velice negativní pocit typu: «co když jsme poničili něco, co jsme nevytvořili»?
Děvčata jsou oproti chlapcům citlivější, zranitelnější a někdy se dá říci „urážlivější“. Znamená to, že jakákoliv porucha emocí, zvýšení hlasu či nepřiměřený trest může mít na jejich psychiku velmi nepříznivý dopad. Takové děvče může vyrůst v člověka s četnými nedobrými vlastnostmi a může také být po celý život terčem útoků nedobrých lidí.
Dívenka je princezna.
Každá dívenka je princezna. A princezny mívají různé vlastnosti. Některé jsou milé a pracovité, tvůrčí, křehké bytosti, naproti tomu některé jsou bojovnice. Ale stále jsou to princezny.
A mnozí z nás vidí v děvčeti princeznu i tehdy, když se podobě klasického pojetí děvčete dosti vzdaluje. Například tím, že chvíli neposedí na místě, že se pere s chlapci a že nerada vaří. Zkrátka máte princeznu «z rodu vojáků». Tak to osud prostě chtěl. A i když má takovýto charakter, je to pro vás stejně ta princezna. Je možné, že nebude klást příliš velký důraz na hezké oblečení a ani si příliš nepotrpí na pěkný účes. Také šperky a další věci charakteristické pro dívky a ženy jí mohou být lhostejné. A vy v ní tu princeznu přesto vidět nepřestanete. Z vaší strany bude mít respekt a obdiv.
Přesvědčení o vlastní kráse. Je třeba podporovat.
99 procent žen se za příliš krásné nepovažují. A jsou mezi nimi dokonce i ty, které všichni ostatní jako krásné hodnotí. V dětství jsme totiž slyšeli četné poznámky na téma křivých nohou, nehezkého nosu, tenkých rtů resp. na téma nepěkného vzhledu dalších částí těla.
Značný podíl na tom mají rodiče, zejména pak matky. Jsou k tomu motivovány láskou k dceři. Ale žádný pozitivní výsledek to nakonec nepřinese. Matka se snaží o to učinit svoji dceru «krásnou» v souladu se svým pojetím krásy; nikde však není psáno, že představa takové matky je správná. А některé matky se svými dcerami dokonce nevědomky «soutěží»; tím jí však můžete dát najevo, že není příliš hezká.
Proto jestliže dokážete ve vztahu k vaší dceři upustit od takovýchto negativních hodnocení jejího vnějšího vzhledu — už to bude pro vás vítězství a pokud jí navíc budete neustále opakovat, jak je krásná, jaké má hezké oči, vlasy a vše ostatní, potom bude vaše dcera hodnotit svůj zevnějšek podstatně lépe.
Své princezny tedy hezky oblékejte a pečujte o ně. Umožněte jim, aby si v době svého dětství zahrály roli princezen, což jim dá dobré základy pro jejich další vývoj.
Správné je učit děvče o tom, co se mu v dalším životě přihodí
Poučte děvče o tom, co se mu v životě může skutečně přihodit. Netlačte na to, aby všechno, čemu se ve škole učí, «nadřela» pro dosažení nejlepších výsledků. Vyjadřujte nad průměrnými známkami z chemie stejnou radost jako z vynikajících známek z jiných předmětů, které vaší dceři lépe «sednou». Je totiž pravděpodobné, že se s žádným fyzikálním zákonem či chemickým vzorcem nikdy v životě nesetká. A zničit sebevědomí u člověka je velice snadné, podobně snadné jako například poškodit nervové buňky.
Doma byste dceři měli dát spíše taková poučení, která jí žádná škola nedá. Konkrétně vědomosti o tom, jak být ženou, jak budovat vztahy, jak připravovat různá jídla, jak žehlit košile a jak si upravit účes. To jsou právě ty vědomosti a dovednosti, které bude v životě skutečně potřebovat. Tomu ji ovšem kromě vás nikdo nenaučí.
Zachovejte její čistotu
Znovu opakujeme — pokud se dívka narodila plná toho nejlepšího, my jsme povinni toto vše zachovat. Totiž uchovat její čistotu, a to jak fyzickou tak také mravní. Je spousta negativních aspektů života, kterým by se děvče mělo vyhnout. Zde máme na mysli kromě předmanželského sexu také alkohol, kouření, užívání drog nebo používání vulgárních výrazů. Na místě je také zamezit tomu, aby u děvčete vznikla přílišná závislost na některých „vymoženostech“, jako jsou peníze, móda, fast foody, televize či různé spotřební předměty. Pokud se rozhodujete o něčem, co se vaší dcery týká, měli byste si položit otázku, zda jí dotyčná věc může přinést nějaký užitek či nikoliv. A co by vás mělo především zajímat, je to, zda dotyčná věc nebude na úkor její čistoty — ať už fyzické, emocionální, intelektuální nebo duchovní.
Nejtěžší na tom je to, že by se s dcerou o těchto otázkách mělo začít hovořit co nejdříve. Přijde totiž doba, kdy už nebude ochotně vaším radám naslouchat. A navíc platí, že pokud si správné zásady osvojí již v dětství, je pravděpodobné, že se jich bude držet i v pozdějším věku.
Poučování o různých hodnotách začíná v nejútlejším dětství, a to zejména u děvčat. Vzhledem k tomu, že děvčata mají všechno zpravidla uloženo od přírody uvnitř, bude jim to, o čem budete vyprávět, velmi blízké. Děvčátku se například líbila pohádka, ve které se říká, že princezna má prince na celý život, že ne vždy se jim žije právě nejlépe, nicméně jsou neustále spolu. Nebo pohádka o tom, jak se zlý čaroděj snažil princeznu obalamutit a unést a princezna se nakonec ubránila. A ve výčtu takových pohádek by se dalo pokračovat. Důležité je před děvčetem neustále zdůrazňovat, jak důležitá je její čistota. Lze tak činit jednak vlastním příkladem a jednak pak příkladem hrdinů kreslených filmů, pohádek a knih.
Važte si jejího otce
Toto je velmi významný aspekt při výchově děvčete. Pokud jste si jednou vybrala nějakého muže za otce své dcery, potom za to nesete odpovědnost. Mějte na paměti jen to pozitivní, co bylo mezi vámi a své dceři o tom vyprávějte. A to co nejčastěji. Snažte se zajistit, aby se často stýkali, neboť je to osoba, která má pro vaši dceru mimořádný význam. A pokud se mu podaří nechat ji pocítit, že má svůj význam a že je milovaná, bude se jí žít snáze. A pokud bude z jeho strany vnímat ochranu a podporu, snáze si bude později budovat vztahy s muži.
A pokud on sám v tomto směru nic zvláštního nepodniká, pak je odpovědnost na vás. Vyprávějte jí o tom, jak se o ni otec staral, když byla malá, jak pro ni koupil první šaty či první pantoflíčky. A jak se před všemi chlubil jejími fotografiemi. A jak zasáhl ve jménu spravedlnosti, když se ve školce, kam chodila, dělo cosi nekalého. Potají sbírejte takovéto drobné informace a neustále své dceři o nich vyprávějte. Nesnažte se hodnotit, kdo pro ně udělal víc a kdo méně. Vaším cílem je dosáhnout toho, aby vaše dcera byla v budoucnu šťastná a nikoliv si vyrovnávat účty s různými subjekty.
Pokud je otec nablízku a je ochoten věnovat dceři pozornost, pomozte mu v tom. Navrhněte mu např., aby jí u příležitosti jejího svátku přinesl květiny jako skutečné princezně. A bude dobré, když s ní někdy zajde do divadla nebo do kina. A za libovolných okolností mu v plné míře svěřte ochranu dcery. Výchova a pomoc při učení – to vše je vaše poslání a čím delší dobu společně s dcerou strávíte, tím lépe. A není důvodu, proč jí při té příležitosti nevyprávět o něčem, co se jejímu otci podařilo, v čem vynikl apod. Také vy se prostě musíte nějakým způsobem snažit a pro ni to znamená balzám na duší.
A vůbec to nejlepší, co přitom můžete udělat, je, že budete vedle jejího otce – svého partnera – spokojená. I to, že její otec vás bude mít rád, bude mu příjemné s vámi pobývat a bude vám věnovat pozornost. Dívenka má svého otce ráda a v mnohých případech se snaží být tou, kterou bude mít ze všech nejraději. A pokud vás má váš partner ze všech nejraději, bude se pak snažit se vám v lecčems podobat resp. vyrovnat.
Je vhodné pokud možno nekritizovat; nastavení zpětné vazby je zapotřebí teprve v případě krajní nutnosti a pak k tomu najít vhodný způsob.
Ženy jsou velice zranitelné, a to od nejútlejšího dětství. Cokoliv, co v jejich přítomnosti bylo vysloveno neuváženě, u nich vyvolává negativní emoce. Velice často se snažíme děvčata různými způsoby „zocelit“ a připravit je tak na jejich budoucí život, který může být mnohdy i velice složitý. Z toho hlediska je vhodné, pokud je správně nasměrujeme již v útlém věku a budeme v nich pěstovat různé kladné návyky. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je právě kritika. Je však otázka jaký bude mít skutečný dopad.
Byly provedeny některé průzkumy. Zjistilo se, že když někdo stojí za zády ženy a začne se smát, potom 90 ze 100 žen si tento jeho projev vztáhne na sebe a otočí se, aby celkovou situaci zhodnotily. Z toho vyplývá, že jsme vůči kritice vnímaví do té míry, že cokoliv, co se řekne za našimi zády, vnímáme tak, jako kdyby to někdo řekl nám.
Děvčata nekritizujte, to opravdu nedělejte. Vzpomeňte si například na situaci, kdy jste se snažily doma vytřít podlahu co nejlépe a když jste si myslely, že se vám to podařilo, přišla vaše matka a začala poukazovat na to, že na některém místě zůstaly nečistoty. A bylo by v této souvislosti možné zmínit ještě celou řadu situací, kdy se nám nechce vůbec nic dělat poté, co naši práci někdo kritizuje.
Ve většině případů je za takovéto situace lépe mlčet. Je totiž velice pravděpodobné, že například děvče, které něco šije a šev se jí „podaří“ křivý, na tuto chybu samo přijde a bude se snažit ji napravit. Ale pokud ji budete kritizovat, je možné, že do budoucna ztratí chuť vůbec něco šít.
Tvůrčí aspekt nebývá příliš výrazný
Energie ženy úzce souvisí s tvůrčí činností. A pokud se děvče ničím takovým nebude zabývat, je možné, že dříve či později „spadne“ do stavu apatie, deprese. Existují různé druhy tvůrčí činnosti a každé děvče si může vybrat to, co se mu momentálně líbí. Platí také, že v průběhu doby se preference děvčete pokud jde o tvůrčí činnost mohou měnit; to je zcela normální. Pokud děvče našlo zalíbení v hudbě, není vhodné, abyste pak „nad ním stáli s bičem“ a neustále je nutili do cvičení na nějaký hudební nástroj apod. Umožněte dívce, aby si také někdy od hudby oddechla a je velmi pravděpodobné, že se po určité době k této zábavě opět vrátí. I když se jí zalíbila hudba, nebrání to tomu, abyste jí umožnili vyzkoušet také jiné druhy zájmové činnosti – např. tanec, zpěv, malování, vyšívání nebo pletení. Je dobré, když si sama vybere to, co by ji bavilo. A měli byste také být tolerantní, když začne s něčím novým nebo něčeho „starého“ časem zanechá.
Z hlediska děvčete je nejdůležitější, aby si uchovalo nadšení pro tvůrčí činnost. A není vůbec důležité, zda absolvuje nějakou uměleckou školu, bude zařazeno do vyšší třídy v gymnastice nebo vyhraje taneční soutěž. Umožněte jí, aby se zabývala zájmovou činností nikoliv za účelem dosažení nějakého konkrétního výsledku, nýbrž pro dobrý pocit, který zažije během činnosti samotné. Od podobných zábav a koníčků, které si vaše dcerka najde, nečekejte žádné vynikající výsledky, diplomy nebo úspěšnost. Pro vás by mělo být potěšením, když uvidíte, jak jí radostí září oči.
Také nevymýšlejte žádná tabu na tvůrčí činnost v souvislosti s věkem děvčete. Často se stává, že zábavy, které vcelku ochotně povolujeme dětem ve věku pět až deset let, v případě patnáctiletých již považujeme za něco, co jim nic nového nepřinese a za zbytečnou ztrátu času. Tvůrčí činnost, kterou si vaše dcerka vybrala pro svou zábavu, se nemusí nutně stát jejím povoláním. V budoucnu jí však může účinně pomoci při překonávání nejrůznějších nepříjemných situací, při zvládání stresu, umožní jí poznávat sebe samotnou i okolní svět a případně otevřít své srdce. A nejen to.
Poskytněte jí ochrannou ruku…..
Chránit ji je prostě vaší povinností…. Zejména pak před různými druhy špatných lidí, kteří to s ní dobře nemyslí. A před těmi, kteří svým jednáním podrývají její sebedůvěru. Nemůžete očekávat, že nepříjemnou situaci vzniklou při střetu s takovými jedinci např. ve škole dokáže zvládnout sama. Jedině to povede k tomu, že se uzavře sama do sebe, případně možná se naučí bojovat a prostě přežívat. Měli byste mít přehled o tom, s jakými lidmi se stýká; jen tak budete totiž schopni chránit ji před negativními aspekty tohoto světě, mj. od nepřiměřené zátěže na psychiku. To ovšem také znamená chránit ji před negativními dopady nepřiměřených nároků, které na ni okolí klade resp. nepřiměřených očekávání pokud jde o úspěšnost činnosti, kterou se zabývá. Mezi dalšími aspekty, jež mohou mít na život děvčete negativní vliv, je na místě uvést přetížení domácími pracemi, přílišnou odpovědnost zejména za mladší sourozence, projevy našich negativních emocí, které mohou snadno narušit její psychiku, naše spory s partnerem, který je její otec. A v neposlední řadě by neměla být vystavena stresu v souvislosti s tím, že byste si jejím prostřednictvím rádi realizovali své nesplněné sny.
Pokud bude děvče vyrůstat v prostředí naplněném láskou a péčí, snáze si bude v budoucnosti utvářet vztahy s jinými lidmi. Uchová si pak svoji čistotu, naivitu, jistou zranitelnost i skromnost.
Ocenit je třeba nejen konkrétní činy
A nyní se vraťme k tématu pochvaly. Děvče chválit můžeme — a musíme, a to co nejčastěji. Důležité je však také pochopit vhodný způsob, jak chválit. Chlapce stimulujeme k činnosti, neboť je chválíme tehdy, když něco dobrého udělá, například když pomůže s donesením nákupu nebo postaví krmítko pro ptáky. Je to způsob, jenž může chlapce orientovat k životu plnému významných záležitostí.
Pokud budeme takovýmto způsobem přistupovat k děvčeti (což obvykle tak děláme), vzbudíme tím u něho představu, že je nikdo nebude mít rád jen tak, pokud nic konkrétního neudělá. A začne pak hledat nejrůznější způsoby, jak by si lásku mohlo «zasloužit». Tento stav by mnozí rodiče dokonce přivítali — pak by se jejich dcera totiž více snažila jak doma, tak také ve škole. Pro dívku samotnou je to ovšem to nejhorší, co si vůbec dokážeme představit. Nebude totiž nikdy spokojená s tím, co udělá. Obtížně se bude vyrovnávat s láskou a s pozorností jiných lidí. A bude se cítit nepřiměřeně zavázaná v případě, že pro ni někdo něco udělal.
Dívku je třeba mít rád «jen tak». A je třeba stále hovořit o jejích dobrých vlastnostech, oceňovat to, co umí a co dělá. A není dobré hodnotit konkrétní výsledky resp. činnosti. Její pozornost bychom v souvislosti s činnostmi, jimiž se zabývá, měli zaměřit nikoliv na konkrétní výsledky nýbrž na kvalitativní stránky činnosti, kterou se zabývá.
A neustálé jí dávejte najevo svoji lásku a náklonnost.
Buďte pro ni dobrým příkladem
Není ani tolik důležité to, co říkáte, jako to, co děláte. Děti slyší to, co říkáme, ale řídí se tím, co vidí. A toto je výborná motivace k tomu, abychom začaly na sobě pracovat a snažily se změnit se do takové podoby, v jaké bychom za 20-30 let rády viděly svoji dceru.
A co je pro nejdůležitější — aby dcera byla šťastná. A aby pochopila, jaký to všechno pro ni má smysl, například důvod, proč by měla zachovat svoji čistotu, proč rozvíjet své tvůrčí schopnosti a k čemu jsou dobré vztahy s jinými lidmi resp. proč by je měla budovat. A pokud bude vidět příklad šťastné matky, sama si zodpoví četné otázky, které by jinak kladla jiným. A pokud její matku navíc ještě miluje její partner, člověk, kterého dcera považuje za nejlepšího otce na světě, začne děvče pro budoucnost podvědomě počítat s touto variantou a s žádnou jinou. Svým srdcem se pak bude snažit jít stejnou cestou jako vy — a právě v tom spočívá ten nejlepší způsob, jak dívku ochránit před nejrůznějšími nástrahami, které před ni bude osud klást.
Dojemný dopis otce své budoucí dceři
7 chyb při výchově, kterých se dopouštějí všechny matky