Být divná je normální

To nejdůležitější u žen není ani dobrota, ani krása. To nejdůležitější je, aby se žena dokázala držet trochu stranou. S jednou výjimkou. Není totiž nic smutnějšího, než nudné ženy. A to bývají vždy ty uspořádané a pořádkumilovné. Ty, které se řídí životním krédem «všechno má svou míru». Takové mají něco do sebe, ale ne každému se líbí.

A pak zde jsou také takové, které se ve dvě hodiny v noci dokáží probudit, dojít do kuchyně a tam spořádat polovinu dortu nebo půl sklenice naložených rajčat. To už opravdu žádná nuda není! A přitom vůbec nepotřebují, aby někdo druhý chápal jejich chování. Jsou spokojené samy se sebou. Jsou naladěné na své vlastní vlně a všichni my ostatní jsme jen hosty v jejich světě, nikoli ony v tom našem.



Znamená to, že si v sobě dokázaly uchovat dítě. Bizarní, zábavné, podivné, bezprostřední. Podle mne je to to nejlepší, co lze na dospělé ženě pozorovat. Silný charakter, umění překonávat překážky, zachovat si vážnost, být hodná, starostlivá, soucitná — to vše jsou získané návyky. Tomu se lze naučit. A zde je život tím nejlepším učitelem. Ale dětský údiv, oči dokořán otevřené a pozorující veškerý svět , které se ničeho nebojí, to je něco, co v sobě měl každý z nás kdysi zpočátku a co můžeme už jen ztrácet. Potlačit a přemoci to v sobě; v takovém případě nepošpiníme buňky «normálnosti». Takže pokud spatříš v ženě něco z dítěte, znamená to, že vidíš kousek z toho, jaká opravdu je. To nejdůležitější na «divných» ženách je jejich opravdovost.

Proto buďte divné. Nebojte se toho. Je to normální. Ve světě kolem vás se určitě najde někdo, kdo si vaši podivnost zamiluje a zjistí, že se prostě bez ní nedokáže obejít.