Jednou pochopíte, že jste zůstala sama

Jednou pochopíte, že jste zůstala sama. Ve skutečnosti jste sama byla vždycky, avšak toto poznání se obvykle dostavuje se zpožděním.

Rodiče umírají, manželé se mění, milenci jsou nevěrní, děti vyrůstají. Nebo od nich odcházíte sama, protože teď už jsou cizí. Co ještě včera fungovalo, se bortí. Není ani tak důležité, co konkrétního se stalo, pamatujte si jedno: samota vždycky číhá za zády, jako zima. Zralost je schopnost být sama bez nějakého dramatizování. A připravovat se na to je lepší předem. Poradím vám jak.

1. Každý kromě té úplně nejbližší rodiny je nahraditelný. Nikdo a nic se nevyskytuje v jediném exempláři. Pouštějte do svého života nové lidi, dokonce i když dosud nemáte tušení, máte-li něco společného. Jednoho dne pochopíte, že jste zůstala sama a tohle vás zachrání.

2. Vždycky zkoušejte něco nového: jídlo, oblečení, cesty, elektroniku, aktivity, filmy, knihy, teorie i výklady o vzniku vesmíru. Mozek může být skvělý parťák, ale má tendenci lenivět. Čím dál tím víc se mu chce využívat jen jedno zaběhané místo, zatímco ostatní záhyby by ochotně nechal vysublimovat. Nesmíte mu povolit, aby se chytal stále stejných věcí, zálib, vyšlapaných cest, starých známých způsobů a vyzkoušených postupů. Vždycky zkoušejte něco nového, zvláště když pociťujete nezměrnou lenost a strašně se vám nechce. Jednou, až pochopíte, že jste zůstala sama, vás to zachrání.



3. Komu můžete, tomu odpusťte a na ostatní zapomeňte. Zapomění je nejlepší trest a nejlepší lék. Taky se nikdy s nikým nehádejte, to si raději udělejte manikúru. Je to mnohem užitečnější vynaložení času.

4. Spěchat není kam. Nic z toho, co se děje rychle, nemá dlouhého trvání. Jestliže něco doopravdy chcete, zkrátka to uděláte. Jestliže už to nechcete, pak to nebylo třeba. Riskantní přání a skutky odkládejte, nechte je uležet. Dělejte jen takové věci, jimiž jste si naprosto jista, poslechněte pouze takovou touhu, která vás neodbytně pronásleduje po dlouhý čas.

5. Tento bod je doplněním bodu předcházejícího: jestliže něco opravdu hodně chcete a pokládáte to za správné, udělejte to. V přáních je život. Nechte přání žít ve svém nitru a když vás neopouští, následujte ho.

6. Nevzdávejte se, dokud něco chcete. Úspěch rovná se zkušenost, neboli nějaké množství opakování. Jakýkoli neúspěch je dokladem nedostatku zkušenosti, kterou vykompenzovat může zase jenom zkušenost. Odvaha a risk jsou zkušenost. To, co se občas zdá být neslýchanou drzostí, je zkušenost. Vytrvalost, trpělivost, umění odpouštět, stálost a nezávislost – to všechno je zkušenost. Hlavní je nevzdávat se, dokud něco chcete. Dokud po tom toužíte.

7. Nic není konec, ani konec sám: všechno plyne. Pamatujte na to, až budete zoufalá, smutná, na hrobě svého přítele i při čtení dopisu od toho, koho milujete a on vás opustil. Nevyhnutelně nastane den, kdy si řeknete, že to vlastně bylo dobře. Zejména pokud jde o toho milovaného muže. Nic není konec – jednoho dne pochopíte, že jste zůstala sama a tato myšlenka vás zachrání.

8. Nic není konec, konec je však blízko. A vůbec nejužitečnější je myslet si, že přijde už zítra. Pak bude mnohem snazší držet se všech těchhle bodů.



9. Dělejte si co chcete, ale nikdy se nepřestávejte starat o vlastní tělo, jinak vám to jednoho dne pěkně spočítá. Zvykněte si ptát se ho, co by si přálo a jeho přání mu plnit. Pokud jste mu nikdy dřív nenaslouchala a nevíte, jak se s ním domluvit, začněte jednoduše. Procházkami, plaváním nebo jógou. A dál už půjde všechno samo. Tělo si přeje, aby se mu naslouchalo.

10. Romantika, láska a vášeň, to všechno je moc pěkné. Budete-li si je však plést se sexem, možná zůstanete velmi dlouho bez sexu. Což je hloupé a nezdravé. Zařiďte to tak, abyste měla dostatek sexu. Až se romantika a láska dostaví, měly by vás zastihnout v posteli s novým milencem.

11. To poslední, co by vás mělo vzrušovat je to, co si o vás pomyslí lidé. Lidé myslí v první řadě každý sám na sebe a když snad náhodou na vás, pak zase jen podle svých měřítek. Ve skutečnosti tedy nemyslí na vás, ani na nikoho jiného, ale jen a jen na sebe. Dělejte si, co sama chcete a nezapomínejte na bod 7.

12. Vyhýbejte se jistotě. Jistota je počátkem marasmu. Stále pochybujte, připusťte si i jiné varianty, nechávejte volné ústupové cesty sobě i jiným. Osobně pochybuju o každém z bodů, které jsem tu napsala. Nicméně v této chvíli to nejspíš všechno nechám tak, jak to je. Jednoho dne pochopím, že jsem zůstala sama a budu si moci ověřit, jestli mě tohle zachrání.

P.S. Tohle je jediný bod, o kterém nepochybuju: vždycky si chraňte své přátele. Přátelé jsou jediná věc, kterou má smysl hromadit. Mě se to zatím daří. Jednou pochopím, že jsem zůstala sama a přátelé se v tu chvíli přihrnou a řeknou: neblbni, máš přece nás! A to je svatá pravda :).