Na ženské cestě se náhodní muži nevyskytují

Mnoho žen spatřuje smysl a cíl svého života v nalezení vhodného partnera. Přičemž se má tak nějak za to, že potkat dobrého muže je náhodná událost, která na ženě samé nijak nezávisí. Ženy se domnívají, že laskavý a starostlivý muž je událostí, k níž dojde samo o sobě. S podobným smýšlením se však absolutně nedá souhlasit!

Takové myšlení vede ženu k tomu, aby byla lovkyní, prohnanou potvorou, zištnou svůdkyní, tupou blondýnou a kýmkoli dalším, jenom ne ženou – bohyní. Je to myšlení, které ženy nutí hledat a pátrat, čekat, lovit a svádět, bojovat nebo unyle vyčkávat, upadat do depresí a kdovíco ještě, co je u skutečné dámy zkrátka nepřípustné.

Stoprocentně sdílím přesvědčení, že muž ženu nepotkává jenom tak náhodně, z ničeho nic. Že k ženě přichází pouze takový muž, kterému ona sama odpovídá jak vnitřně, tak zvnějšku.
Pokud si sama sebe neváží – potká muže diktátora;
Pokud neví, co vlastně v životě chce – muž jí bude bránit věnovat se tomu, co nakonec chtít bude;
Jestliže je ubitá předchozím životem – muž ji dál bude ubíjet;
Je-li depresivní – bude muž její depresi dál prohlubovat.

Všechno, co se s námi vnitřně děje, nám moudrý Vesmír odráží a ukazuje zvnějšku, prostřednictvím lidí i událostí, přes přátele a především cestou toho nejbližšího člověka – partnera. Dochází k tomu proto, aby každá žena dostala lekci a naučila se vlastnostem, které jí chybí. Nemá-li dost odvahy, bude ji muž dusit a utiskovat, nemá-li v životě žádný cíl, bude ji muž víc a víc plést a vhánět do zmatenosti a nemá-li v sobě dost lásky k sobě samé, bude jí spílat a mít k ní věčné výhrady.



A naopak, čím blíže je žena harmonii se sebou samotnou, ke své úplné celistvosti, čím vyšší má sebevědomí, čím pozitivněji je naladěna vůči světu, čím lépe zná sama sebe a čím více se má ráda, tím lepšího muže potká. Muž je především partnerem, který odráží všechna nejslabší ženina místa, ty nejjemnější záchvěvy její duše. Čím více se bude dozvídat o sobě, o své duši, o svých cílech a emocích, tím lepší muž jí vstoupí do života. Minimálně si špatného muže do života nepustí.

Všimněte si někdy nešťastných žen, které prošly mnoha různými vztahy i několika rozvody. Nejčastěji se typ partnera, kterého si vyberou, vlastně opakuje. Jestliže první byl pijan, pak druhý bude lenoch, třetí hypochondr a čtvrtý maminčin synáček. Všechno to jsou typy slabošských mužů. Což znamená, že přesně takové k sobě žena přitahuje. Znamená to, že její vnitřní svět není zformován, není připravena přijmout muže hotového, celistvého, silného a starostlivého. Vždyť ona sama není dosud celistvá, úplná, ona sama se dosud nemá ráda, a přitahuje tak k sobě tyrany, sukničkáře a povrchní typy. Takové vlastnosti nosí sama v sobě. Jaký vztah má sama k sobě, takový k ní bude mít také její partner.

Spojení jakýchsi dvou polovic je prázdná fráze. V životě k tomu nedochází. Láska je možná výhradně mezi dvěma celými, úplnými osobnostmi, nikoli mezi jejich prázdnými polovinami. Budete-li vkládat vlastní energii do sebe sama, do svého rozvoje, nebudete nikdy litovat. Protože každá žena, než vůbec pomyslí na partnera, má myslet sama na sebe, sama sebe najít a samu sebe si zamilovat.