Mám jenom sama sebe. Přijmout se, milovat, hýčkat.

Občas se říká, že žádné «správně» nebo «nesprávně» neexistuje. Ať člověk udělá cokoli, je to v daný životní okamžik to správné. Tak co tedy způsobuje ten vnitřní neklid a horoucí přání být «někde za devatero horami»? Kde člověka nikdo nezná, kde by se nadýchal čerstvého vzduchu, házel očkem po dobronzova opálených fešácích a na každém kousíčku kůže cítil svěží vítr…

Na to je snadná odpověď. Je to důsledek rozporu mezi upřímným vnitřním «chci» a autoritativně nastoleným «musíš». A také toho, že se bohužel nemáte ráda.

Bez lásky umírám.

Abychom odpověděli na ptázku «co znamená mít se ráda?», pojďme si nejprve ujasnit, co znamená ráda se nemít.

Nemáme se rády, jestliže:

– si nedovolujeme kvalitně a podle svého přání odpočívat;

– jíme příliš málo/moc, bez užitku a bez chuti;

– myslíme víc na jiné než samy na sebe;

– se snažíme vyhovět a vyhledáváme pochvalu;

– nestaráme se o svůj duševní klid, nepečujeme o svůj rozvoj;

– zbůhdarma ztrácíme čas;

– dovolujeme jiným, aby nám ubližovali.

Neláska k sobě znamená život v nesouladu se sebou samotnou. Je to konflikt mezi přáními a skutky. Je to pohyb směrem naprosto opačným vašemu snu. Je to mlčení, když jste nesvá. Je to zvyk snášet bolest a souhlasit s něčím, co nechcete. A také neumění hájit se v různých životních situacích

Příčina takové nelásky se obvykle skrývá v dětství. Nároční rodiče, přísní učitelé, suroví vrstevníci, každý, kdo vám tak či onak vštěpoval: «Lásku člověk nedostává jen tak za nic. Musíš si ji zasloužit. Musíš dokázat, že jsi lepší než ostatní».

Takže si zvykáte utíkat co nejrychleji a vytahovat se co nejvýš, nejvýš a nejdál, tak dlouho, než se vydáte z veškerých sil. Jako žena pak totéž děláte v dospělém životě, jen abyste dokázala: zasloužím si lásku.



Cesta k sobě. Počátek.

Častovnám leckdo říká: «Musíš se mít taky trochu ráda». Jenže nikdo neupřesní, co to vlastně znamená, co to obnáší, jestli to dokáže každá žena a jak to vlastně vypadá v praxi.

Mít se ráda určitě neznamená přitakávat vlastním slabostem. Znamená to přijmout se úplně celá: ve své síle, slabosti, laskavosti, hněvu, citovosti i v jiných projevech. Dovolit sama sobě být taková, jaká jste. A každý den, krok za krokem, jít k něčemu lepšímu.

Stanovíme si k tomu čtyři pravidla.

Pravidlo 1: Jeden v týdnu o sebe s láskou pečujte

Jeden den v týdnu si vyberte pro důkladný odpočinek. Znamená to nebýt na sociálních sítích, vypnout telefon, dosyta se vyspat, probouzet se tak pomalu, jak jen chcete a s požitkem se nasnídat. Protahujte blažené minuty na hodiny spokojenosti. Každý týden v tenhle den hýčkejte vlastní tělo péčí o jeho krásu, o svoji duši i mysl. Jděte na kosmetiku, na masáž, vyjděte si do přírody, přečtěte si dobrou knihu, podívejte se na pěkný film nebo poslouchejte hudbu.

Zapomeňte na neumytá okna, koberec plný prachu a nenaleštěný sporák. Však se vás zítra dočkají. Dnešek patří tomu, co vám přináší uspokojení, radost a požitek. Možná to nebude jednoduché. Možná v určitou chvíli zaslechnete povědomý káravý hlas. Co se tu poflakuješ?! Podívej té práce kolem! Zapudíte ho snadno hudbou a tancem. Dneska na něj nemáte náladu.

Zbavit se pocitu viny je proces pracný a dlouhodobý. Někdy vám může připadat, že nechat to všechno být a žít zas po svém, postaru, by bylo mnohem jednodušší. Tiše se užírat a snít o dni, kdy si konečně oddechnete. Ujišťujeme vás však, že výsledek by byl katastrofický.

Pravidlo 2: Neustálý rozvoj

Mít se ráda znamená rozvíjet rozum, tělo i duši. Rozšiřovat si rozhled. Učit se za pochodu každý den. Přihlaste se na výuku tetování henou, na pobytový kulinární výcvik, nebo na kurz, který vám zvýší kvalifikaci. Učte se novým jazykům a tancům, zkoumejte svůj vnitřní svět.Vytvořte si svou «tajnou zahradu», z níž se pokaždé budete vracet občerstvená, plná nových sil a radosti. To všechno vám pomůže být na sebe doopravdy pyšná.

Pravidlo 3: Dívejte se na sebe zamilovanýma očima

Co dělat, abyste si zamilovala sama sebe? Předstírejte, že jste zamilovaná! Alespoň jeden den se pokuste dívat se na sebe jako někdo jiný, vidět sebe sama jako toho nejdražšího člověka na světě. Pozorujte na sobě všechno dobré a krásné. Tak, jako to člověk vidí na tom, koho miluje.

Odhalujte své nejlepší stránky trpělivě a houževnatě. Omlouvejte drobné chybičky: «Drahoušku, ty vůbec nemáš slabou vůli. Prostě jsi tu sušenku doopravdy potřebovala sníst.», «Miláčku, zaspat objednaný časí k holiči přece není žádné neštěstí, hlavní je, že sis o hodinku déle pospala». Časem zamilovanost přejde v lásku a váš vnitřní kritik si bude brát slovo jen ve velmi závažných případech.



Pravidlo 4: Okořeňte život trochou erotiky

Usilovat o lásku znamená usilovat o život. Vždyť láska rovná se život. A láska nebývá jen ideální, ale také zcela fyzická. Umožněte svému tělu i mysli prožívat spoustu malých potěšení každý den. Představujte si vzrušující scény a půvabné obrazy, noste prádlo příjemné na dotek i na pohled, jezte se zavřenýma očima a něžně převalujte chutný kousek po všech chuťových buňkách na jazyku.

«Zapomeňte» si obléknout podprsenku, riskněte, že nebudete vonět umělou vůní parfému, ale sama sebou. Když je mysl vzrušená, potáhnou se oči vábivým závojem. Milovat se v takových chvílích je ta nejpřirozenější věc v životě.

Pokud je vám všechno tohle málo a stále kladete umíněnou otázku: «Proč bych se měla milovat?», zamyslete se nad tím, s kým žijete, s kým se každodenně setkáváte. Pro každého z nich je snazší vycházet s ženou, která přijímá sama sebe. Protože tehdy dokáže přijmout i jiné. Čím shovívavější máte vztah k vlastním slabostem, tím snáze přijímáte cizí nešikovnost, trému, vášeň pro sladké a k povalování v posteli. A pro nejlepšího muže na světě bude také mnohem snazší vás milovat.