Ani přes veškeré změny ve společenském postavení žen a mužů jednoznačná odpověď na otázku v úvodu neexistuje. Muž jako hlava rodiny je sice stále ještě brán jako něco, co nevybočuje z běžných mezí, avšak ve skutečnosti je už dlouho za nejvyváženější a nejstálejší pokládán takový model partnerských vztahů, kde jsou práva i povinnosti partnerů rovnoměrně rozděleny, vztah je rovnoprávný a kde podřízenost a nadřízenost jsou špatné.
Život je ovšem mnohem složitější než jakákoli pravidla nebo dogmata. Pokud se partneři milují a jeden druhého si váží i přes netradičnost rolí, které ve vztahu zaujímají, proč ne? Konec konců, matriarchát představuje celou jednu epochu lidských dějin. A také v moderním světě se mnozí lidé úspěšně realizují a zcela šťastně žijí v asymetrickém vztahu nadřízeného s podřízeným, přičemž vedoucí roli hraje žena.
Jako příklad nám mohou posloužit příběhy dvou slavných dvojic. Každý zná Johna Lennona a Yoko Ono. Tahle výstřední Japonka byla největší Lennonovou láskou. Dnes už nejspíš není obecně známo, že byla téměř o osm let starší a jako osobnost mnohem silnější, čímž zcela odpovídala modelu ženy, která ve vztahu dominuje. Když se s ní Lennon seznámil, jeho život se radikálně změnil. Začal dělat věci, které před tím nikdy nedělal. Co všechno jen znamenalo porušení nepsaného pravidla Beatles nevodit partnerky do nahrávacího studia! Když se Yoko začala pravidelně objevovat na jejich natáčení, přičemž aktivně komentovala dění ve studiu a dokonce se pokoušela radit, ostatní členy skupiny to pořádně štvalo. Když byla nemocná, nechal Lennon pro Yoko do studia nastěhovat postel. George Harrison skupinu na týden opustil, když mu Yoko snědla čokoládovou sušenku, kterou si položil na klavír… Netvrďme, jako obrovská spousta fanoušků, že toto byla jediná příčina rozpadu Beatles, nicméně jako ona proslulá třešinka na nedobrém dortu to zřejmě posloužilo. Beatles se rozpadli, Lennon však v žádném případě neopustil Yoko.
Nelze ovšem tvrdit, že by jejich vztah byl nějaká idyla a že byl bez problémů. A to z obou stran. Nicméně to byla infantilní a výbušná Lennonova povaha a také nevěry, co nakonec vedlo k tomu, že ho Ono vyhodila z domu. Nejspíš se rozhodla, že se John musí ještě vybouřit. Je třeba říci, v tom ji rozhodně nezklamal. Nakonec se však znovu dali dohromady, naprosto se usmířili a narodil se jim syn Sean.
Jejich následující život se opravdu jen málo podobal tradičnímu rodinnému soužití. John se nehnul od syna, o kterého se staral s velkou láskou a péčí, zatímco Yoko chodila do práce a věnovala se obchodním záležitostem kolem jejich hudební produkce. Avšak právě v té době ve svém deníku Lennon psal, že je to nejšťastnější období jeho života, čas totální lásky a smíření. Evidentně ho nijak netížilo, že není tím, kdo ve vztahu vede. Zdá se, že byl spíše Yoko vděčný za to že nakonec nalezl přístav a dlouho hledaný duševní klid. Vypadá to, že nejlépe jejich vztah vystihuje výmluvný snímek proslulé americké fotografky hvězd Annie Leibovitzové, který pobouřil mnoho fanoušků. Nahý Lennon v embryonální poloze na něm objímá oblečenou Yoko.
Další velmi vhodnou ilustrací k tézi, že žena dominující ve vztahu nemusí nutně být pro partnera něco strašného, je vztah Salvádora Dalího a jeho úžasné Galy. Byla mu skutečnou múzou, která podle vlastních, zcela pravdivých slov vytáhla jeho génia na světlo a svou životní roli spatřovala pouze vedle něho. Veškerou energii zaměřila na prosazování jeho díla. Inspirovala ho a dodávala mu nápady pro jeho tvorbu – Dalí z jejího popudu maloval nejenom obrazy, ale také šperky, nábytek, oděvy, vytvářel reklamní plakáty i divadelní dekorace. Gala mu nesčetněkrát stála modelem. Tento výjimečný umělec, proslulý svojí sebestředností a přesvědčením o naprosté jedinečnosti svého s ničím nesrovnatelného génia, mnohokrát prohlásil, že Gala se jeho géniu vyrovná. Některé své obrazy ji dokonce nechal podepsat. „Gala má vždycky pravdu“, to je Dalího věta.
Samozřejmě, že být ženou, která ve vztahu dominuje, nedokáže každá. Být v této pozici šťastné mohou dokázat jen ženy moudré a prozíravé, které svou sílu nestrkají každému pod nos – tím méně svému partnerovi. Neprojevují ji komandováním a sekýrováním. Jenom jemně a nenápadně muže usměrňují. A přitom zůstávají jeho múzou, inspirací a bohyní.
Ať tradice tvrdí cokoli, stále větší rozšířenost tohoto jevu nás vede k zamyšlení nad dominancí žen jako nad zcela životaschopnou alternativou. Možná by řada současných žen neměla požadovat od svých partnerů nemožné a stěžovat si na to, že „opravdoví chlapi vymřeli“. „Nechci mu dělat matku!“, „Potřebuju chlapa a ne kluka!“ – v různých ženských skupinách na sociálních sítích tvoří téměř třetinu postů podobné výkřiky. Jestliže však toho člověka milujete, má zřejmě i mnoho jiných, přitažlivých vlastností..? Už spolu JSTE, patří k vám, se všemi svými plusy a minusy. Proč byste mu nemohla pomoci, aby se realizoval a zmužněl?
Co znamená milovat muže
5 stereotypních mylných představ o vztahu.