Francouzský spisovatel na věčné téma…
«…Když spíš s každou ženskou, která se ti namane, začnou ti všechny splývat v jedinou. Mění jen jméno, kůži, tvář, výšku a hlas. I délka vlasů, objem hrudníku a barva prádla se mění případ od případu. Opakuješ jí naučené fráze, děláš ty samé pitominky, a ve stanoveném pořádku opakuješ stejné pohyby:
‚Ty tak pěkně voníš… pojď ke mně blíž, ještě… mám z tebe strach… tolik chci tvoje rty… rychleji, už nemůžu… pane bože, díky, to je takový štěstí… strašně se mi líbíš… to se mi snad zdá… budem to dělat celou noc, celej život…‘
Jedno a to samé opakuješ různým dívkám každý večer se stejným očarovaným pohledem dítěte, které rozbaluje dárek. K opakování tě přivádí změna.
Ať je to jak chce paradoxní, pocit nového se dostavuje pouze pokud zachováš věrnost jediné ženě. Donjuani jsou prosti fantazie. Casanovu je zvykem pokládat za úderníka, nicméně byl to obyčejný lajdák. Protože ať vystřídáš ženských kolik chceš, chlap jsi pořád stejný, jsi ctitel cesty nejmenšího odporu.
Aby člověk dokázal zachovat věrnost, musí mít talent».
Frédéric Beigbeder, «Romantický egoista»