Čím se zralá žena liší od ženy citově závislé

Citově závislá a zralá žena – co je zásadně odlišuje?

Jestliže lidé žijí v partnerství, jsou jeden na druhém samozřejmě závislí. Tato vzájemná závislost ovšem může být jak přehnaná, tak naopak nedostatečná. V partnerském vztahu dochází k neustálé výměně, lidé žijící ve dvojici si stále cosi vyměňují, jsou však osobní aspekty, které je třeba dávat a takové, které dávat nelze. Ve vztahu musí vždycky jeden ustoupit, vždycky je třeba najít kompromis. Avšak ustupovat nemůže vždycky jen jeden, je třeba najít rovnováhu v tom, kdo a kdy se čeho vzdá ve prospěch toho druhého. Uznání této podmínky je nezbytné, je to základ, pokud partneři sutečně chtějí udržet počínající vztah, chtějí-li mu porozumět a dál ho upevňovat.

Podle většiny odborníků se citová závislost rodí v dětství, kdy se člověku buď lásky nedostávalo, nebo jí byl naopak zahrnut až příliš. V prvním případě je tedy hlavním jeho motivem obava ze ztráty lásky a ze samoty, v tom druhém neschopnost vyvinout samostatnou aktivitu. Za každou cenu se snaží získat a udržet nějaký vztah, vyvíjejí na partnera všemožný nátlak, pokoušejí se jím manipulovat, kontrolovat ho a řídit a chtějí si lásku a uchování vztahu vynutit. Typické je nízké sebevědomí, nejistota, absence osobních zájmů, přátel, kontaktů.

Citová závislost se častěji vyskytuje u žen. Často se dokonce domnívají, že našly vztah snů, postupné rozplývání vlastní osobnosti v té partnerově jim připadá romantické a krásné, podřízení vlastních zájmů, kontaktů a konec konců vlastního života životu partnerově vnímají jako projevy naprosté shody, souladu, zkrátka prolnutí dvou milujících se duší.

V tomto textu budeme výrazu «zralá žena» používat jako termínu zobecňujícího vlastnosti psychicky vyzrálé osobnosti, ženy dospělé, vědoucí a zkušené.

Čím se tedy odlišují zdravé postoje zralé ženy od postojů zaujímaných ženou, která je na svém partnerovi citově závislá? Podívejme se na některé nejvíce typické a časté.



Zralá žena disponuje pocitem vlastní důstojnosti, pokládá samu sebe za hodnotnou, cennou bytost. Naproti tomu citově závislá žena na svou hodnotu jako na nikom nezávislou skutečnost nemyslí, svojí vlastní cenou ani důstojností si není vůbec jista. Poměřuje je partnerovou láskou, potřebuje, aby ji v nich svým citem neustále utvrzoval.

Zralá žena dokáže životním nesnázím čelit sama. Umí problémy řešit, umí vyhledat podporu a je-li to třeba, obrátí se k lidem, kteří jí mohou být nápomocni. Závislá žena potřebuje, aby ji ochránil její partner, protože sama u sebe k tomu nenachází dost sil a schopností.

Zralá žena se cítí v pohodě i sama a může vést naprosto harmonický samostatný život bez partnera, přičemž nemá pocit nějakého ochuzení či ztráty životního smyslu. Svou samostatnost si vychutnává. Citově závislá žena zůstat sama prostě nedokáže, bez vztahu jí život připadá nesmyslný, vyprázdněný, zkrátka k ničemu.

Zralá žena si dokáže být oporou, zvládne si sama pomoci a samu sebe utěšit. Má dost síly, aby vybředla z těžkých životních okolností samostatně. Pro citově závislou ženu je něco podobného nemyslitelné, potřebuje muže jako oporu a utěšitele v každé náročnější životní situaci.

Pokud muž ženu nerespektuje, ignoruje ji nebo se chová nepatřičně, zralá žena ho jednoznačně odmítne. Stává se pro něj nedostupnou, svůj zájem přenese na jiné muže nebo nějakou zajímavou, naplňující činnost. Žena vedená citovou závislostí se naopak domnívá, že láska musí být zcela nepodmíněná, a s mužem proto zůstane. Dál mu věnuje svoji něžnost, svůj čas i pozornost a doufá a věří, že muž její laskavost nakonec ocení a jejím vlivem se změní.

Zralá žena si cení toho, co ji zajímá, má svá hobby, stýká se s přáteli, snaží se dál rozvíjet. Citově závislá žena buď žárlí na mužovy zájmy, snaží se kontrolovat jeho přátele a vyčítá mu čas, který nestráví s ní, nebo – a to je častější a téměř typický případ – svůj život otrocky podřizuje muži. Neponechá si nic svého, nemá žádné vlastní zájmy, případně pouze sdílí ty mužovy. Nestýká se s bývalými kamarádkami, neudržuje žádné přátelské vztahy, zná pouze vztahy partnerské, respektive rodinné. Jejím hlavní životním zájmem je muž.

Zralá žena je v každém smyslu součástí, tvůrkyní a oporou své rodiny, přitom si však stále uchovává svůj osobní prostor, který je nedotknutelný. Žena podléhající citové závislosti má s mužem společnou emailovou adresu, počítač nebo notebook, heslo ke stránkám na sociální síti, má s ním společné známé i způsoby relaxace. Jak jde čas, je těžké najít nějaký rozdíl v jejich názorech, vkusu, myšlení, přáních, je těžké pochopit, kdo rozhoduje o volném čase, zda vůbec v jejich dvojici žena nějaké rozhodovací právo má.

Zralá žena velmi dobře ví, co chce a kam směřuje. Ví, co jí sluší, ví, co se jí líbí. I v této tolik ženské oblasti však citově závislá žena hledá radu a rozhodnutí mužského partnera, je si nejistá svým výběrem, neumí se samostatně rozhodnout a hledá pomoc muže, případně ještě snad maminky.

Zralá žena se dokáže radovat z každodenních prostých, obyčejných věcí, stejně jako mít estetický požitek z umění a krásy. Žena citově závislá se může radovat ze života a «věřit na štěstí» pouze má-li po boku milujícího muže.



Zralá žena si vždycky najde čas k péči o sebe, o své zdraví a krásu. Dělá to kvůli sobě, pro svůj dobrý pocit ze zdravého, udržovaného těla a celkového vzhledu. Citově závislá žena však nikdy nenajde čas sama na sebe kvůli návalu povinností a práce – zaměstnání, domácnost, děti, péče o manžela či rodiče. Často to dokonce pokládá za jakousi zásluhu.

Zralá žena ví kolik a jaké pozornosti od muže potřebuje, dokáže s ním o tom v poklidu hovořit a domluvit se, bere s klidem a jako přirozenou skutečnost, že také partner má své koníčky, své zájmy, své přátele. Žena, která je citově závislá, vyžaduje veškerou partnerovu pozornost a všechen jeho čas výhradně pro sebe, respektive pro rodinu. Vynucuje si, aby se přestal stýkat s přáteli a známými a aby zanechal zájmů, které jí připadají jako ohrožující.

Zralá žena dokáže v klidu partnera informovat o tom, že s něčím v jeho chování nesouhlasí nebo že se jí na něm něco nelíbí. Citově závislá žena se však obává, že by nějaký nesouhlas či konflikt jejich vztah narušil, raději proto nevěnuje pozornost nebo přímo potlačuje své vnitřní signály.

Zralá žena se umí partnerem nadchnout a umí mu také dát najevo úctu za to dobré, co v něm je. Zároveň mu ponechává svobodu nebýt dokonalým. Závislá žena však žije v iluzích, partnera si idealizuje a očekává od něho řešení veškerých problémů, zvláště pak v krizových situacích.

Zralá žena ve vztahu setrvává, když ví, že našla toho svého, pravého muže pro sebe. Motivem k udržení vztahu u citově závislé ženy je silný strach ze samoty a obava, že by už žádného jiného muže nenašla.

Zralá žena bude o partnera pečovat z lásky, zároveň se však bude dál cítit svobodným člověkem. Citově závislá žena vyvíjí péči o partnera ze strachu, že by ho ztratila. Ochotně mu obětuje vlastní svobodu, protože stejně neví, co si s ní počít.

Našla jste se v některém z těchto rysů?