Existuje vzájemný vztah mezi „mužským“ a „ženským“ přátelstvím, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti. Totiž do doby, kdy muži dobývali slávu a bohatství na bojištích. Vzájemné soužití ve válečných podmínkách, jakýsi «týmový duch», a tak smysl pro jakousi fyzickou nadřazenost tlačilo muže k tomu, aby pěstovali a rozvíjeli pojem mužského přátelství, které se vyznačovalo ušlechtilostí, strohostí a jistým druhem krásy. Údělem žen v té době bylo zůstávat doma, vést domácnost či zabývat se ručními pracemi. Jelikož v tu dobu žádné zvláštní druhy zábav prostě neexistovaly, bavily se ženy tak, jak uměly – a mnohdy jejich zábavy měly bohužel nevhodnou podobu. Třebaže se jejich vzájemné vztahy navenek jevily jako dobré, objevovaly se nezřídka nejrůznější intriky, pomluvy a vzájemné odsuzování. Právě takto vznikl jakýsi „stereotyp“, jehož konkrétní podobou byla „falešná“ přátelství mezi ženami.
Každá žena je od přírody vybavena smyslem pro soutěžení a také přesvědčením o vlastní neodolatelnosti a jedinečnosti. A právě proto, když je ve společnosti jiných žen, má sklony neustále mentorovat na téma dokonalosti a fyzické přitažlivosti a také např. na téma oblečení, bižuterie i na další témata.
Na základě motivací ke vzájemnému sbližování lze vymezit následující stupnici typů přátelství:
1. «Přítelkyně – dvojčata». Pro tento typ vzájemného vztahu je charakteristická emocionální blízkost, snaha stýkat se co nejčastěji, mj. to, že takové ženy dokážou na libovolné téma besedovat po dobu několika hodin, přičemž jim to přináší značné uspokojení. Tento typ přátelství lze nejčastěji pozorovat u dívek, které se přátelí již od útlého dětství. Pro taková kamarádící se děvčata je velmi charakteristický stejný vkus i stejné preference. Může se však mezi nimi objevit i střet zájmů, a to např. tehdy, když se v jejich zorném poli objeví chlapec, který je jim oběma sympatický. Ovšem v takovém případě raději „obětují“ lásku než své vzájemné přátelství. Kamarádské vztahy tohoto typu se často uchovávají po celou dobu života a ani postupem času neztrácejí nic ze své kvality.
2. «Přítelkyně pro všechny případy». Ženy, mezi nimiž existuje přátelství tohoto typu, jsou označovány jako «přítelkyně-sestry», zpravidla společně “podnikají“ mnohé věci a jsou spolu «ať se děje cokoliv». Takovéto přátelství často mívá čistě formální charakter. Žena si přítelkyni tohoto typu zpravidla vybírá podle míry, do jaké se s ní shoduje v názorech na různé věci, jaký má vztah ke svému zevnějšku, jaké má zájmy a jaký má status. U přátelství tohoto typu nejsou vzájemné vztahy mezi přítelkyněmi příliš blízké, přítelkyně si vzájemně nesvěřují různá tajemství ani si jedna před druhou „nevylévá“ své smutky na duši. Pokud se žena se svojí přítelkyní u tohoto typu vztahu rozkmotří, zpravidla si najde přítelkyni jinou.
3. «Přítelkyně – tak trochu ošklivka». Takovéto přítelkyně často stávají „mimo soutěž“. Bývá pro ně charakteristická vzhledová nepřitažlivost, což odstraňuje motivaci k vzájemnému soutěžení přítelkyň, avšak ponechává dostatek prostoru pro normální přátelské vztahy. Pokud se jedné z takových přítelkyň zdá, že je fyzicky přitažlivější, než je ta druhá, může to podpořit i její pýchu. Přítelkyně tohoto typu bývají zpravidla rozumné, spolehlivé a připravené v případě potřeby přijít na pomoc.
4. «Přítelkyně-nepřítel». Vzájemné vztahy přítelkyň, které lze zařadit do této kategorie, mohou na první pohled vypadat více než idylicky. Někde „pod povrchem“ však mezi nimi panuje silné nepřátelství. Přitom ale žádná z nich nechce jejich vzájemný vztah přerušit jako první; to v domnění, že by se tím projevila jako slabá a „prohrávající“.
Se zázraky se setkáváme každým dnem. Zde je historie jednoho případu, který šťastně skončil.
Lásku si nemůžeme zasloužit