Co znamená milovat muže

Psát a mluvit o lásce není nikdy snadné, dokonce ani tehdy ne, když autor či autorka sami upřímně milují. Úplný obsah tohoto citu lze jen velmi obtížně vměstnat do slov. Nikoli náhodou se v průběhu staletí tolik malířů, sochařů, básníků a skladatelů snažilo pomocí svého umění opětovat nejvýraznější projevy lásky a vědci se pokoušejí odhalit její podstatu měřením hladiny hormonů štěstí v lidském organismu.

Láska se bohužel v současném světě stala zbožím, stejným, jako jsou fitness aktivity nebo zdraví prospěšné potraviny. Různí odborníci, „koučové“ a „guruové“ v oblasti psychologie ji zjednodušili na spolehlivě fungující pravidla a zákony, jejichž uplatňování vás bez problémů a bleskově přivede k té jedině pravé a vytoužené lásce. Nestydatě vám nabízejí zaručené získání lásky rychle, bez zvláštního úsilí, lásky takové, jakou očekáváte a… za přijatelnou cenu.

Na podobné nabídky se obvykle nachytají ti z nás, kdo touží rychle najít – nebo si prostě koupit – lásku. Přitáhnout ji, vyhradit si ji pro sebe, zadržet ji, mít ji … Právě proto se knihy, články, přednášky a tréninky tohoto druhu těší velké poptávce. Na lidskou pohodlnost a chtivost je největší spolehnutí a vydělává se na nich nejsnáz.

Je však doopravdy možné někoho přimět nebo dokonce přinutit, aby nás miloval? Láska není žádný předem plánovaný akt nebo zboží, které se dá jen tak koupit. Tento článek je právě o tom a bude po chuti pouze těm ženám, které jsou samy ochotny milovat muže. Těm, které žijí ve věčném očekávání někoho, kdo jim bude chtít dát lásku, nebo které si ji chtějí od partnera vynutit různými ultimáty a manipulacemi, se zamlouvat nebude.

Co znamená milovat.

Pojem milovat je velmi komplexní a zahrnuje mnoho aspektů. Jako složitá a zamotaná věda však připadá pouze těm, kdo nemilovali. Ženám, které mít rády dovedou, na tom nic těžkého nepřijde. Vědí už, co to znamená – příkladem je jim láska k sobě samým. Nepotřebují ani moje rady, ani tenhle článek. Ten je určen spíše těm, které si s láskou nevědí rady. Nevyznají se v jejích projevech. Nevědí, co vlastně láska znamená. Co to znamená, milovat muže? A sebe sama?



Milovat znamená toho, koho milujeme, znát.

A znát ho nejenom v jeho přitažlivých a sympatických rysech, ale i s jeho nedostatky, rozpory, obavami a maskami, které si nasazuje v rodině, v práci, mezi přáteli… atd. Znát jeho pocity, vědět, čemu dává přednost, i když vám to třeba nepřipadá přitažlivé nebo blízké. Milovat znamená znát toho, koho milujeme takového, jaký je. Znát ho a dál ho mít ráda. Nenutit se mít ho ráda, ale skutečně ho milovat… bez ohledu na to či ono.

Milovat znamená tomu, koho milujeme, důvěřovat.

Milovat, to je umět důvěřovat, důvěřovat především v sebe sama. Dáte mi jistě za pravdu v následující úvaze: když nevěříte sama sobě, když se nemůžete sama na sebe spolehnout, jak byste potom mohla být schopná důvěřovat někomu jinému? Nejprve je třeba vědět, co to znamená důvěra, a tuhle znalost můžete získat především od sebe samé, v sobě samé, se sebou samotnou.

Důvěřovat znamená věřit „bez ohledu na“ a „i přesto, že…“ Ne, že by to byla nějaká zaslepená fanatická víra, to vůbec ne. Je to však síla živící nenasytnou mužovu touhu být vám nablízku. Jenom vám. Protože vy v něho věříte. Jako v toho, koho milujete, jako v muže, jako v hlavu rodiny, jako v člověka. A to je opravdu hodně, věřte mi. Jak pro vás, tak pro muže. Mužská psychologie má v tomhle pravdu – takovou lásku nejde zradit, protože jakékoli srovnání jiných s vámi vždycky dopadne ve váš prospěch.

Milovat znamená být zranitelná.

A právě tohle tolik leká každou ženu. Raději tedy milujeme tak nějak napůl, jen tak trochu… Bereme si jen maličký díl místo celku. I když třeba ne kdovíjaká láska, zato luxusní svatba a exotická svatební cesta… I když o nás zas tolik nestál, na dítě ho „utáhneme“, stejně dál budeme žít hlavně pro ně… A co takhle pro sebe – pro sebe byste žít nezkusila?

Přesvědčujeme samy sebe, že tohle je to jedině správné, že jinak by to mohlo bolet, mohlo by to být hrozné a ponižující. A zbavit sama sebe možnosti prožít to nejkrásnější, co vůbec na tomhle světě existuje, to nebolí? Není to hrozné a ponižující?

Některé ženy jdou z jedné krajnosti do druhé: od hesla „Všichni chlapi jsou děvkaři, nevěřím ani jednomu!“ až po „Co bych tak mohla tomu svému miláčkovi ještě snést z nebe?“

Ano, v lásce neplatí žádné garance, také to není žádný kontrakt. Když se otevřete jinému člověku, musí vám být jasné, že ani vy, ani on nejste dokonalí a přihodit se v životě může cokoli. Zkuste proto neutíkat před možnou bolestí, abyste neutekla také před štěstím, před láskou, před bohatstvím života.

Nemůžeme chtít, aby byl stále den a vyhýbat se noci. To nejde. Nemůžeme chtít pořád jenom jaro a zavrhovat deštivý a šedý podzim. To je řád, který ovlivnit nemáme sílu. Můžeme ho pouze přijmout, jako zákon, jako něco, co je dáno.

Nemá tedy smysl zmítat se mezi pocity „tolik toužím po lásce“ a „bojím se, že…“. Právě tohle zmítání se stává příčinou vaší neurózy.

Láska je svoboda.

Láska vždycky znamená svobodu. Přichází sama od sebe a projevuje tehdy, kdy se projevuje. Láska k muži nijak nezávisí na tom, zda on splňuje naše očekávání. Předmětu lásky nelze dávat podmínky typu: budu tě milovat, když budeš takový, jaký chci, abys byl. To je kontrakt, smlouva, vzájemná výhoda, je to cokoli, jenom ne láska.

Svoboda je samou podstatou, přirozeností lásky. Vítr, dokud je volný, je větrem, jakmile ho omezíte v pohybu, stává se vzduchem bez práva svobodného projevu. Totéž platí o lásce. Láska je dar, kterého se vám dostává. Propást ho je velká chyba. Skutečná láska vám přináší možnost milovat bez omezování a bez trápení.

Рři takovém přístupu k lásce jen těžko vznikne ve vztahu problém. Těžko se také mohou rodit otázky typu „Kde se dneska dá sehnat pořádný mužský?“ nebo „Jak ho přimět, aby se do mě zamiloval?“, případně „Jak ho získat zpátky?“

Je však možné naučit se takovému přístupu? Dá se naučit takhle milovat? Jistěže dá. A nadto – právě taková láska je přirozeností každého člověka.



Jak se naučit milovat muže?

Nejprve je třeba pocítit, co to znamená MILOVAT. Možné to je především na základě vztahu k sobě samé: naučit se vidět, cítit a přijímat svoji tvář, tělo, vzhled, povahové rysy, projevy. S plnou vážností přijmout svoji ženskost jako svoji přirozenou podstatu. Za druhé, je třeba poskytnout si možnost dostatečně vstřebat všechno své bohatství, svou plnost, stav radosti ze sebe samé, abyste ho pak mohla vyzařovat.

Chyba mnohých žen spočívá v tom, že sotva takového stavu dosáhnou, snaží se ho vyzařovat. To se ale nemůže podařit, dokud se dostatečně nenasytíte vy sama. Jenom tak se přestanete cítit neúplná, necelistvá, nejistá, nešťastná a zoufale toužící po něčí lásce. Stáváte se sebejistou, tou, která dává, která vyzařuje. Jako vodotrysk, jako čistý pramen. Tajemství tkví v tom, že toto je vaše pravá podstata, vaše přirozenost. Stejně jako je to přirozenost každého jiného člověka.

Nemilovat je nepřirozené. Očekávat, že někdo si vás MUSÍ zamilovat před tím, než vy se zamilujete do něj. Žádat a doprošovat se lásky s nataženou rukou je nepřirozené.

Měla byste rovněž vědět, že na to přirozené sebenaplnění budete potřebovat nějaký čas. U každého je jiný. Vydržte, nasyťte se tímto stavem natolik, nakolik potřebujete, dokud z vás nezačne tryskat.

Teprve potom má smysl zaměřit se na muže. Bez toho to nepůjde. Ale i poté, kdy potkáte někoho blízkého, koho budete milovat, nepřestávejte vnímat a přijímat sebe sama. Musí se vám to stát doslova něčím tak přirozeným, jako je dýchání. Tehdy přestanete kohokoli a cokoli potřebovat, budete právě tou soběstačnou, samostatnou a důstojnou ženou, která je přitažlivá v každém smyslu toho slova. Bez ohledu na věk či léta, která trvá vaše partnerství.

P.S. Milovat muže znamená ještě spoustu jiného, ale do jednoho článku by se to nevešlo.