Jednou z rozšířených příčin psychických poruch je neadekvátně snížené sebevědomí, jehož synonymem je komplex méněcennosti. rakouský psycholog Alfréd Adler (1870-1937)
Zdroje podobných poruch jsou u dospělého člověka přirozeně spojeny s dětstvím. K překonání těchto pozůstatků z dětských dob slouží uvedené cvičení.
Jeho úkolem je sestavit a zapamatovat si seznam pochval, neboli vytvořit jakousi «banku pohlazení».
Abyste banku naplnili, vezměte si čistý list papíru a na chvíli zapomeňte na veškerou skromnost a sebekritiku. Napište na papír pochvalná vyjádření na vlastní adresu. Všechna, která vás napadnou, bez přemýšlení nad jejich oprávněností nebo zasloužeností.
Nejprve to mohou být zcela určité pochvaly za konkrétní přednosti, které třeba i doopravdy existují (vlídné hodnocení reálných vlastností). Dále se pochvalte za kladné vlastnosti, které si představujete; můžete se pochválit «předem», abyste se v budoucnu právě takovým stali.
Následují pochvaly «bez příčiny», za samu skutečnost, že existujete, bez nějakých jiných důvodů nebo doplňujících faktů (mateřská pochvala neboli nepodmíněné přijetí).
Dejte zkrátka průchod své představivosti. Povinná podmínka je jen jediná – seznam musí být dost rozsáhlý. Pokud snad vnitřní cenzura a sebekritika rozletu vaší fantazie brání, zkuste si představit, že věty zpod tužky splývají zcela automaticky, nezávisle na vašem vědomí – vnímáte pouze jednotlivá písmena, ne však celá slova a jejich význam, nebo jako by se to nedělo ve skutečnosti, ale ve spaní, či snad jako by se to nedělo vám, ale někomu jinému… Vyzkoušejte různé postupy uvolnění své tvůrčí fantazie, všechny, které si jen dokážete vypůjčit z arzenálu hereckých mistrů.
Načež zavřete oči a nalaďte se na vnímání pocitů svého těla.
Popořadě v duchu opakujte věty ze svého seznamu. Snažte se poddat tomuto procesu zcela a naprosto, upřímně a bez komplexů. Pronášejte v duchu pochvaly pomalu, s citem, beze spěchu… jako gurmán vychutnávající chuť dokonalého jídla. Zároveň pozorujte tělesné pocity, které toto uchvacující zaměstnání probouzí.
Mezi jednotlivými větami dělejte asi jedno až dvouminutové pauzy. Během nich stále pozorujte své tělesné pocity, soustřeďte se na reakce na to, co bylo naposledy řečeno. Porovnejte jednotlivé tělesné ozvěny na různé pochvaly a vyberte takové, které vyvolaly nejvýraznější, nejzřetelnější pocity, nasvědčující pozitivní emocionální reakci. Snažte se také postřehnout a zapamatovat si, čím se vzájemně odlišují pocity vyvolané pochvalami prvního a pochvalami druhého druhu. Výsledkem tohoto vašeho úsilí by mělo být asi tak 3-5 vět, které zůstaly z celého rozsáhlého seznamu. Takové, které doprovázela nejvýraznější tělesná odezva, to znamená nejvíce vyjádřená reakce vašeho podvědomí.
V budoucnu pak ze seznamu vybraná «pohlazení» využijete k systematické práci na sobě samém. Účinné je pracovat s nimi podle metody vědomé autosugesce Émila Couého, to znamená používat vybrané věty jako autosugestivní afirmace. Ve stavu přechodu od spánku k bdění si je budete mnohokrát za sebou opakovat. V tomto stádiu je lidské podvědomí autosugesci nejpřístupnější.
Pronášet věty však nesmíte mechanicky, monotónně, ale s citem a důrazem. Musíte do nich vložit své vnitřní poselství a přání naladit se na odpovídající emocionální vlnu. Jako kritérium správnosti provádění cvičení vám poslouží tělesná odezva podvědomí, oživení předtím vštípených tělesných pocitů.
Zvyšujeme své sebevědomí, aneb: jak poznám, zač vlastně stojím
5 cest k uchování sebevědomí na francouzský způsob