Já jsem já.
Na celém světě není člověk, který by byl úplně stejný jako já.
Samozřejmě, že jsou lidé, kteří se mi v něčem podobají, ale žádný člověk není mým přesným opakováním.
Všechno, co pochází ode mě, je výlučně moje, protože je to má volba.
Patří mi všechno, co ve mně je: moje tělo a všechny jeho pohyby, mé vědomí, všechny myšlenky a nápady, které jím procházejí. Mé oči, i to, co vidí. Mé city, ať jsou jakékoli: hněv, radost, podráždění, láska, zklamání, nadšení. Má ústa a všechna slova, která pronášejí, ať už zdvořilá, milá a správná, nebo vzteklá a nespravedlivá.
Můj hlas, jemný nebo hrubý a také všechny mé činy, ať se týkají jiných, nebo mě samé.
Patří mi mé triumfy a úspěchy, chyby i nezdary.
Protože celá patřím sama sobě, mohu se poznat velmi blízce a spřátelit se se sebou, zamilovat si sebe sama a vše, co mě tvoří. Proto veškeré své činy mohu svést do řečiště vlastních zájmů.
Vím, co mě neuspokojuje a vím, že jsou i věci, které o sobě nevím.
Ale mám se ráda, a proto mohu s odvahou jednat tak, abych to, co se mi nelíbí, změnila, a to, co nevím, abych se dozvěděla.
Já jsem já nezávisle na tom, co říkám, jak jednám, jak vypadám, co si myslím a co cítím.
To vše je pouze moje a vyjadřuje to můj stav v daném okamžiku.
Když se zamýšlím nad tím, jak jsem vypadala, co jsem říkala, co jsem dělala, co jsem si myslela a co cítila, mohu zavrhnout, co se mi nelíbí, a nechat si to, co mi vyhovuje. To zavržené nahradím něčím novým, co se mi víc zamlouvá.
Dokážu uslyšet a naslouchat, dokážu mluvit i jednat.
Mám všechny možnosti k tomu být blízká a užitečná jiným lidem.
Všechno jen proto, abych lépe porozuměla světu lidí a věcí, kteří a které mě obklopují.
Patřím sama sobě, a proto mohu sama sebe utvářet.
Já jsem já. A se mnou je všechno v pořádku.
Virginia Satir