1. Vybírejte tak, jako byste byli slepí.
Zavřete oči a soustřeďte se na to, co si o dotyčném skutečně myslíte. O jeho laskavosti, věrnosti, moudrosti a prozíravosti, oddanosti, o jeho schopnosti postarat se o vás i o sebe sama jako o nezávislou lidskou bytost. Specifika naší kultury ovlivňují mnohé a to, co vidíme při pohledu na druhého člověka, hraje velkou roli. Přesto však mnohem důležitější je to, co vidíme a cítíme svým vnitřním viděním. A to si nejlíp uvědomíme, když zavřeme oči.
2. Existuje jeden hlavní rozdíl mezi tím, kdo je schopen stát se dlouhodobým partnerem a tím, kdo je schopen pouze krátkodobého vztahu.
Rozdíl spočívá ve schopnosti učit se. Jedno španělské rčení říká, že „Nejhorší je ten, kdo se nedokáže učit“. Kdo se nedokáže naučit novému pohledu na věc, kdo není schopen vidět obvyklé věci v novém světle, kdo se nezajímá o svět, o to, jak je zařízen a jak si počínají lidé v něm, se velmi často uzavírá s konstatováním, že „Věci mohou být pouze tak a tak a ne jinak“. Pro dlouhodobý vztah je přirozeně lepší člověk otevřený, přístupný. Samozřejmě ne stále. Zkrátka ten, kdo se dokáže otevřít i držet odstup, poučit se a rozvíjet.
3. Vyberte si toho, kdo chce být stejný, jako vy: silný i citlivý (něžný).
Vlastnosti relativně často vlastní ženám: síla i křehkost. Síla podobná síle stromu. Vichr do něj může narážet, ale strom je pružný a bude se ohýbat ve stejném směru jako vítr. Pokud se neohne, zlomí se. Pokud jde o citlivost, lidé nejčastěji tuto vlastnost v sobě mají, jenom je pro ně těžké ji dát najevo. Tím se zdůrazňuje důležitost bodu č. 2 – schopnosti učit se. Člověk může mít skvělý potenciál laskavosti, lásky a věrnosti, jestliže se však nebude učit a svůj potenciál rozvíjet, k ničemu mu nebude.
4. Vyberte si toho, kdo dává najevo bolest, když mu ji způsobíte.
A také naopak. Vyberte toho, kdo vidí, jak vás bolí, když vám sám ublížil – a lituje. To je velmi důležité. Existuje mnoho způsobů, jimiž lidé svou bolest dávají najevo. Někdo se při sebemenším problému uzavře do sebe. A zejména extroverty pak silně dráždí, když se jejich partner uzavře. Je však třeba pochopit, že je to vyjádření bolesti. Je-li člověk ochoten nějakým způsobem s ní dále nakládat a postupně se otevírat, je to v pořádku.
Co by mělo vyvolávat neklid, je absence jakékoli reakce, jestliže se k partnerovi zachováme špatně. Buď je něco v nepořádku s jeho citlivostí, nebo už nad vaším vztahem udělal kříž. Mnoho lidí si nese různá traumata z předchozích vztahů, které začaly velkým očekáváním a skončily hlubokým zklamáním. Je tedy dost pravděpodobné, že na někoho takového při svém hledání partnera narazíme. Proto je tak důležité umět dávat najevo bolest i vycítit bolest toho druhého. Ve vztahu se vždycky vyskytnou stavy napětí a dojde i k tomu, že jeden druhého zraní. Tomu se nedá úplně vyhnout. Nemělo by však docházet k opakovaným zásahům do stejného bolavého místa. Člověk se musí umět zastavit a kontrolovat, když pozná, že druhému působí bolest.
5. Vyberte si toho, kdo má svůj vnitřní život.
Je jedno, o co jde – vyřezávání ze dřeva, sestavování herbářů, psaní povídek, meditace, cokoli, co někdo rád dělá. Vyberte si někoho, kdo jde svou cestou a bere vás jako partnera a souputníka. Je schopen dát se dohromady s někým jiným, zároveň si však uchovává samostatnost. To je velmi důležitá vlastnost. Vztah má své cykly a fáze. Někdy je třeba být si těsně nablízku, jindy je vhodnější větší odstup, pouto mezi vámi se může natahovat v čase i prostoru, ale nepřeruší se a trvá. Takový vztah je ten pravý.
6. Vyberte si toho, kdo sdílí vaše záliby.
Vztah jako vytváření společných vzpomínek. Něco jako úspory ve spořitelně. Podnikáte spolu něco, co uchováte v paměti a co se stane poutem, které vás drží pospolu. Tyhle vzpomínky vytahujete na světlo, abyste si připomněli šťastné chvíle. Pokud je nemáte, bude pro vás velmi náročné přežít těžké časy. Jistěže každý vztah se opírá o vzájemnou podporu, zároveň však každý z partnerů řeší nějaké jenom své problémy a úkoly. Proto je tak důležité mít něco opravdu společného, prostá, obyčejná zaměstnání. Rozhodně však něco víc, než jen společné čištění zubů po ránu.
7. Vyberte si toho, kdo sdílí vaše hodnoty.
Takové, které se týkají dětí, počtu členů rodiny, role obou pohlaví, peněz, náboženství atd. Samozřejmě, že dokonalá shoda je jakýsi ideál. Ve skutečnosti se lidé málokdy shodují ve všech důležitých bodech. Ne vždy a ne ve všem a už vůbec ne hned na počátku vztahu. Vždycky však můžeme vidět, jakým směrem se náš vztah ubírá, kam se rozvíjí. Společné hodnoty umožňují snižovat napětí v průběhu rozvoje vztahu. Otázky společně sdílených hodnot je skutečně velmi vhodné posuzovat před tím, než potvrdíme vztah dlouhodobý. Každý touží po kouzelném vztahu naplněném romantickými city a erotikou. Ke vztahu bychom však měli dokázat přistupovat i pragmaticky. S pragmatickým přístupem snáz zvládneme těžké okamžiky.
8. Vyberte toho, s kým budete sdílet pocity.
Toho, kdo chce a umí naslouchat. Kdo je ochoten věnovat vám svůj čas. Například jste-li vznětlivý člověk a váš partner daleko méně, osvojíte si od něj po čase jeho klid a bude vám to jen k užitku. Totéž platí naopak. Lidé si ve vztahu mohou opravdu mnohé předat. Opět se hlásí bod číslo 2 – schopnost učit se. Učit se jeden od druhého, a tím rozvíjet nejen sebe, ale i svůj vztah.
9. Vyberte si toho, kdo se dokáže sám sobě zasmát.
Nejde jen o to, aby se partner dokázal zasmát sám sobě. Ale abyste se dokázali zasmát sami sobě nebo nějakému žertu i ve chvíli vrcholící hádky. Důležité je to pro pocit vzájemnosti a také pro to, jak se cítíte vedle toho druhého i v případě neshody a sporu. Umět se v takové chvíli sám sobě zasmát je velmi cenný dar. A i když třeba partner není žádný velký vtipálek, všímejte si toho, nakolik je schopen přerušit tu nejohnivější hádku v jejím nejtěžším okamžiku. To si žádá umění, protože každý v sobě máme tendenci ve chvíli bouřlivého sporu veškerý vztah prostě smést a zničit. Je třeba naučit se této tendenci čelit. Pokud váš partner tuto schopnost ovládá, je to velmi pozitivní věc. V opačném případě jsme opět u bodu číslo 2. A stejně tak vy, pokud nemáte tento dar, se musíte této schopnosti naučit. Musíte se dokázat omluvit, nebo se přestat hádat alespoň s myšlenkou, že nejspíš nemáte pravdu, ale omluvit se případně můžete o něco později.
10. Schopnost přehlížet drobné nedostatky a zvláštnosti.
Co nás kdysi na začátku přitahovalo a připadalo nám roztomilé, může se později stát právě tím, co nám neobyčejně leze na nervy. Původně vesele znějící chrastění drobnými v kapse se jisté ženě po dvou letech změnilo v drásavý zvuk připomínající kravské zvonce. Měli byste zkrátka od začátku vědět, co snesete, a co už ne. A nenechte se ani v největší zamilovanosti svést myšlenkou, že to, co všem okolo ničí nervy a dovádí je k nepříčetnosti, je přece kouzelné, protože je to právě JEHO nebo JEJÍ zvyk.
Jde-li o něco závažnějšího, nemá smysl předpokládat, že časem se vám to zalíbí a stane milým. Nestane. A už vůbec do vztahu nepatří tolerance alkoholismu, drog, hazardu, nezákonné činnosti, čehokoli, co nás odvádí od vlastní duše, od vlastních životních hodnot. Člověk, který neumí přiznat chybu, který se nedokáže kát a pokouší se raději své chyby mazaně maskovat, staví vztah na velmi vratké půdě.
11. Neměli byste se jen milovat, měli byste také být přáteli.
To znamená, že jste ochotni pro svého partnera udělat to samé, co pro přítele nebo kamarádku. Sedět a naslouchat mu, mluvit o tom, o čem si chce popovídat, dělat s ním, co chce dělat. Samozřejmě nemusíte uspokojovat absolutně všechna jeho přání a potřeby. Ale na regulérní půdě a v patřičné míře rozhodně ano. Zamyslete se nad tím, co byste byli ochotni udělat pro kamaráda či kamarádku a co pro partnera – mnohé se vám ujasní.
12. Snad nejdůležitější schopnost, vyplývající ze všech předchozích.
Ujistěte se, že ten, koho jste si zvolili, vašemu životu dává křídla a nesvazuje ho. Zní to pateticky, ale je to jednoduché – váš život s ním má být lepší a ne horší. To je vůbec to nejdůležitější, v čem musíte mít jasno.
Clarissa Pinkola Estés