Pokud chcete muže lépe poznat, zajděte s ním do restaurace

I takové nevelké pozorování v rámci večera stráveného u společného jídla může poskytnout mnoho informací. Dáte si spolu večeři a zjistíte, jak se dotyčný chová k personálu, jak se chová u stolu, jak si počíná při jídle…

Společné jídlo lidi buď jak buď většinou sbližuje. Mnoho přísloví mluví o tom, že s kým si ukrojí člověk chleba, s tím se snadno sblíží. Také ovšem platí, že právě v prostředí kavárny nebo restaurace se ěkdo může projevit takovým pzůsobem, že nezatoužíme ještě ho někdy vůbec vidět. Zkrátka, taková společná návštěva podoného podniku je vastně určitý společenský a psychologický test.

Jestliže muž v restauraci křičí na číšníka, vyslovuje stále nové požadavky a s ničím není spokojen, dá se z toho hodně poznat. Jsou muži, kteří na obsluhu luskají prsty a zásadně jí tykají. Chovají se k personálu jako k otrokům, pravděpodobně naplněni vírou, že tím si dodávají na významu. Často je vůbec těžké s nimi společné jídlo absolvovat. Jsou i tací, kteří takové nároky nemají. Stačí jim láhev. Jedna, druhá… Věnují se jí s pozorností až láskou. Často nepostřehnou, že jejich dáma pod dojmem něžností mezi nimi a lahví odešla.



Také se stává, že dokonale oblečený, oholený a učesaný muž, jehož manikúra není starší než čtyři hodiny, se podívá na ceny v menu a povzdechne. Buď sutně, nebo kriticky, to pode typu. Může také přidat znechucené „ts-ts-ts“ doplněné vrtěním hlavou. Zahovoří o vysokých životních nákladech. Kritickým tónem vypráví o běžné praxi takovýchhle podniků: aby vytloukly co největší zisk, zpravovají potraviny s prošlou záruční dobou. A přitom se nestydí žádat takové přemrštěné ceny! Když dáma zválcovaná tímto ekonomickým výlevem prohlásí, že za sebe zaplatí, neskrývá takový džentlmen přesvědčení, že to bude fér. Přímo září. A objedná jí ty nejlevnější pochoutky. Krupicovou polévku a housku.

Jiní mužové hospodárného uvažování nic nekritizují. Nic nekonstatují. Rovnou střídmě objednají dámě salát a sobě stejk. Byla totiž tak neopatrná, že řekla: „Spoléhám na tvůj vkus!“ Pravda, vína jí dají ze své sklenky ochutnat. V zásadě jsou ovšem přesvědčeni, že voda dělá s ženskou pletí hotové zázraky.

Vrcholným případem byl muž, který si objednal špagety carbonara. Byl to vzdělaný, slušně vychovaný a příjemný člověk. Jak vyšlo najevo, byl také velmi ostražitý. Nedal se ošidit. Zdálo se mu, že mu donesli porci menší, než byla uvedena v jídelním lístku. Požádal číšníka, ať zavolá kuchaře a přinese váhy a talíř. Přinutil je zvážit prázdný talíř a potom talíř se špagetami, které přesunul ze svého talíře. Výsledky zapisoval a náležitě s nimi matematicky operoval. Ukázalo se, že oproti množství uvedenému v menu je jeho porce o osm gramů menší. Vážila jen dvě stě devadesát dva gramy! Kuchař, který měnil v průběhu celé procedury pozoruhodným tempem barvy, upozornil, že část omáčky se přilepila k talíři. Byla přinesena stěrka a tento přílepek setřen. Nové vážení. I tak byla porce o tři gramy lehčí!! Pravda zvítězila. Džentlmenovi se omluvili, náhradou mu přinesli dort. Rozkrojil ho a dal půlku dámě, která tu seděla celá červená a málem plakala hanbou. Mohla být ovšem ráda, pořád to bylo lepší, než kdyby plakala, že se za toho muže provdala. Takhle se v klidu rozešli. Jenom ji požádal o peníze za kytici, kterou jí přinesl, a za polovinu ceny oběda. Takže to všechno šťastně dopadlo.



Pak tu máme typy, které nejsou založeny takto ekonomicky. Naopak neskrývají, že umějí peníze vydělat a – pozor! – umějí si je také užít. V tomto případě doslova vychutnat. Ke stolu rázně usednou jako první. Jedí jako lupiči, do masa se zakusují jako lidojedi. Vcelku jim nesejde na tom, zda zrovna drží nůž anebo vidličku. Doprovodné zvukové efekty nebývají příjemné. Práce s párátkem skýtá odpudivý pohled. Ubrousek pokládají za nepotřebnou dekoraci. Po prvním napití je jejich sklenka ozdobena hutným mastným vějířem. Když jim chutná, rádi si přidají a povolí si k tomu opasek. Jejich radostný hovor je slyšet i na WC, které je v suterénu.

Z toho vidíte, jak moc užitečná může být taková návštěva restaurace nebo kavárny. Řekne vám toho spoustu o vašem společníkovi, o jeho chování ve společnosti a o jeho povaze. O tom, jak zachází s podřízenými lidmi, jaký poměr má k alkoholu, jak nakládá s penězi, jestli je štědrý nebo lakomý… to možná zní až trochu zištně, ale vždyť i tohle je v životě důležité. Samozřejmě, že džentlmen vážící těstoviny je svým způsobem také dobrý člověk. Evidentně důkladný. Jenom vy se rozhodnete, zda se vám právě tahle jeho vlastnost a právě tento její projev zamlouvají, nebo ne. Důležité je, že můžete mít jasno. A můžete si udělat své vlastní závěry.

Anna Kirjanová