Proč muži přestali ženy dobývat

Kde najít opravdového muže? Proč muži přestali ženy dobývat? Podobné otázky si kladou ženy, které by rády žily a založily rodinu s někým, kdo za to stojí.

Proč vlastně muži přestali být dobyvateli? Proč tolik současných mužů přestalo být rytíři a přestali ženy dobývat? Je to snad proto, že v honbě za mužem ztrácejí některé ženy soudnost a zbytky sebeúcty, nebo snad opravdoví muži vymřeli jako mamuti? Dopracovali jsme se snad až k tomu, že se muži bojí být muži? Zkusme se na to podívat společně.

Proč muži už ženy nedobývají?

Příčin může být více, já uvedu dvě základní:

1. Spousta dostupných žen.

Dobývat není potřeba, protože v blízkosti prakticky každého muže se vždycky najde množství zcela dostupných žen. Na jednu nedostupnou ženu připadá desítka takových, které čekají, až se muž uráčí zatelefonovat. Muži, zvláště pak ti pohlední a při penězích, si na to zvykli, obecně si žen nijak neváží a mají je za něco, co je vždycky po ruce.

PŘÍKLAD: Do poradny ke mně přišel ženatý muž. Jen tak si promluvit o životě. Ukázal mi svůj telefon a v něm seznam ženských jmen. Říkal, že když má zájem o sex, vezme telefon a volá jim pěkně popořadě. Domluví se s tou, která to první vezme. Těm, které to nebraly a ozývají se později, ani neodpoví. Nejpodivnější na celé té situaci byla skutečnost, že muž byl na to zjevně hrdý.

2. Protože ženy samy dobývají muže.

Takovou ženu určitě nikdo uhánět nebude, protože ta už je „připravená“, neboli jak se tomu výstižně říká „je zralá“. Slušnější muži se jim vyhýbají, ti zištnější si je pěstují za různými účely: nevázaný sex, peníze, dárky, utvrzují si na jejich účet svoji emocionalitu.

V důsledku těchto dvou důvodů současný muž značně degradoval. Jeho vědomí je obráceno vzhůru nohama. Přikládá sám sobě větší cenu než má žena.

Mnoho mužů hodnotí svoji úspěšnost podle MNOŽSTVÍ žen, které se kolem nich točí, nikoli podle jejich kvality. Slušným ženám říkají mrchy anebo zlatokopky, obviňují je, že jdou po penězích, jindy se jim vysmívají. Když pak některé ženy na různých fórech píší o tom, jak se má žena na schůzce chovat a že za oběd v restauraci stačí zaplatit muži úsměvem, podobní muži se rozhořčují a píší v odpověď různé nechutnosti.

Sex a peníze nahradily důstojnost a čest.

Hodně dnešních mužů než se začne o ženu ucházet (než za ni začnou utrácet), chtějí mít záruku, že se jim to vyplatí. Mám na mysli sex.

Jsou to věci, kterými se nikdo nijak zvlášť nezabývá a společnost je k těmto jevům velmi tolerantní. Tradice se vytratily. Vzorů je totální nedostatek. Na jednom z fór jsem se v komentářích setkal s názorem dívky, která říkala, že muži by si nejspíš měli brát si za vzor generaci svých dědečků, protože mezi svými vrstevníky někoho na úrovni najdou jen těžko a každý druhý vyrůstá bez otce. Musím s ní souhlasit, zvláště když si uvědomím, že chlapce ve školách učí velmi vysoké procento učitelek.

Chlapci se pak pohybují jako v mlze, řídí se jenom instinkty a city. Kontrolovat je, tomu je nikdo neučil. Děti se sice ve škole učí nasazovat prezervativ, ale kultuře vzájemného vztahu ne.

Společnost a různé lifestylové časopisy pěstují jakýsi kult citů, „lásku“, která všechno omlouvá a nemá žádné hranice ani pravidla. Ve skutečnosti jde o banální bezbřehou psychologickou závislost u žen a krátký výbuch vášně u mužů.

Jedni i druzí tomu nicméně říkají láska. Muž je po kontaktu se ženou téměř vždycky v plusu, protože svoji vášeň uspokojil a pocity zodpovědnosti, věrnosti či dokonce závislosti z přirozených příčin ani neprožíval.

Muži intuitivně cítí, že žena po sexu často ztrácí hlavu, proto o něj usilují. A potom už se o nic nesnaží, jaképak dobývání. Teď už nemusejí vůbec nic.

Kdo za to může a co s tím dělat?

Copak už rytíři vážně došli? Jak má žena projít řadou zkoušek v podobě schůzek a netratit sebedůvěru? Milé ženy, pokud jste už definitivně ztratily víru v sílu mužů, přečtěte si následující řádky:

Neztrácejte kvůli mužům náladu. Musíte si uvědomit, že je zkazila celá armáda žen, počínaje maminkou a učitelkami konče. Opravdu nemá cenu házet jim perly, nesnažte se jim zalíbit a upoutat jejich pozornost. Mnoho mužů ani zdaleka nejsou lovci, jsou to sběrači, živí se tím, co najdou. Vymažte je ze seznamu a nechte je dál upadat.

Zbavte se zátěže viny a odpovědnosti, jako by snad s vámi nebylo něco v pořádku. A hlavně ze sebe ve snaze upoutat pozornost nedělejte něco, co se dá jen tak sebrat na cestě. Vztah k vám by pak tomu odpovídal. To si přece nepřejete.

Své štěstí máte uvnitř, spočívá v umění být nezávislá na okolnostech, v celistvé osobnosti. Takové štěstí bude vždycky s vámi. Najde-li se muž, který tomu porozumí, můžete zkusit se s ním o svoje štěstí podělit.

Alexandr Molyaruk