V podstatě každého člověka můžeme přirovnat k magnetu, jehož vnější realita přesně odráží jeho vnitřní stav.
Zatímco u skutečného magnetu se přitahují opačné póly a ty stejné se vzájemně odpuzují, u lidí je tomu přesně naopak.
Do svého života vždycky přitahujeme s námi souznějící, nám podobné lidi. Jistěže se nejedná o podobnost doslovnou. Může být dokonce nejenom málo nápadná, ale třeba i vůbec neviditelná. Což samozřejmě činí porozumění podstatě magnetismu ve vzájemném působení lidí velmi obtížným.
Snad každý touží být magnetem, který k sobě přitahuje dobré lidi a příjemné události, ne každý si však uvědomuje, že už JE magnetem přitahujícím to, co k němu lne samo o sobě.
Většina lidí bohužel začíná nad těmito věcmi přemýšlet teprve v okamžiku, kdy se jako moucha lapí do tak lepkavé kaše, že jim připadá, že každý pokus se z ní vymanit znamená ztrátu křídel.
Ženy se začínají nad svým «nesprávným magnetismem» zamýšlet tehdy, když opakovaně narazí na toho nepravého, muži si říkají, že něco není jak má být, když se jim stále nedaří uspět v kariéře a všichni nemocní si ve svém utrpení opakují stále dokola «Pane bože, čím jsem si tohle zasloužil».
Našemu egu jsou tyto životní reality většinou cizí, nic mu neříkají, protože je naladěno na svou vlastní individuální výjimečnost, nenapodobitelnost a neopakovatelnost a prostě není schopno souhlasit s myšlenkou, že to, co je kolem nás, vždycky odráží právě a jen nás a že moudrost přísloví „Ukaž mi svého přítele a já ti povím, jaký jsi“, je zkrátka nepopiratelná.
Daleko prostší je totiž šmahem odsoudit veškeré své partnery: „Mám prostě smůlu na samé pitomce“.
V mužském podání pak: „Všechny ženské jsou husy“.
Bohužel však i po těchto hlubokomyslných konstatováních přichází na řadu další pitomec a nová husa. Vše se opakuje od začátku až do konce. Mění se pouze jména partnerů, podstata jejich osobnosti je vždycky tatáž. Jak z toho kolotoče ven? Začít je třeba u sebe.
Moudrost se u každého projevuje především v tom, že umí sám sebe brát takového, jaký je, že si poctivě přiznává své slabé i silné stránky a nenalhává nic sám sobě ani jiným.
Sebepřijetí je výchozím bodem seberozvoje. Pouze když dokážeme přijmout sami sebe, jsme schopni poctivě a upřímně přijmout i někoho jiného, bez iluzí a růžových brýlí, bez vlastního falešného zkrášlování partnerova obrazu. Umíme přijmout jeho slabiny i přednosti, jasně si uvědomujeme své souznění s ním a skutečnost, že právě takovýhle člověk nás vhodně doplňuje.
Jaká jsou pravidla magnetismu?
1. Podobné přitahuje zase podobné. V životě nebývají náhodná setkání. Každý, koho potkáme, odráží nějakou vlastnost nás samých. Je tedy třeba začít přesným uvědoměním si vlastní osoby, abychom mohli odhadnout, jakého partnera si můžeme do života přivést.
Říká-li žena, že by chtěla muže uvědomělého, měla by si položit otázku, jak je na tom se sebeuvědoměním ona sama.
2. Události nebo lidi si do života přivádíme nikoli myšlenkami (afirmacemi), ale svým stavem (emocemi), jímž naplňujeme své vzájemné působení se světem. Vaše vnitřní slunce svým světlem přitahuje ze světového prostoru světlo sobě podobné.
Události, které jsou odezvou na naši emocionální reakci, nenastávají ihned, ale s jistým zpožděním.
3. Co je důležité: své emoce musíte do prostoru vysílat bez očekávání nějaké jeho odezvy, musíte je nezištně darovat. Darovat a být zcela prosti každého očekávání něčeho v náhradu.
Očekávání nějaké odměny vaše emoce vynuluje. Pokud se každý den přistihujete při myšlence, že to, po čem toužíte, se dneska opět nesplnilo, začnete se tomu vytouženému pouze vzdalovat, ať to zní jakkoli paradoxně.
Skutečný smysl má zaměřit se na vychutnání toho, co se stalo, co jsme potkali, čeho se nám dostalo dnes, soustředit myšlenky na své štěstí a vděčnost za ně.
Očekávání je rovněž emocionálním stavem. Vyznačuje se jím skryté utrpení.
Očekávání znamená, že v danou chvíli je člověk nešťastný. Právě v tu chvíli zasévá semena trápení, která v nejbližší budoucnosti vzejdou.
Proto se říká, že očekávání výsledku výsledek zahubí.
Jestliže si přejete mít vedle sebe muže, který by vás učinil šťastnou, jsou vaše přání už předem odsouzena ke krachu.
K výledku nemáme směřovat proto, abychom získali štěstí a lásku, ale vycházejíce ze stavu štěstí a lásky.
Jen tak budete skutečně silná, v plném smyslu toho slova. Zanechat čekání bude pro vás snadné, jestliže všechny své myšlenky soustředíte na vděčnost, nikoli na touhu něco získat.
Čím čistší jsou záměry vašeho přání, tím rychleji se vaše touha naplní.
Ženské srdce naplněné energií lásky je pro muže mohutným magnetem.
Ženské srdce naplněné láskou, vyzařující světlo radosti a míru, je majákem pro muže, který s ženou bude souznít.
Lásku si nemůžeme zasloužit
Jak získat muže?